Ponese-li nějaká pražská ulice jméno Anny Politkovské, bude to dobrá zpráva. I malý stát, který má neblahé zkušenosti s mocnými, doloží, že nežije sebestředně jen svými bolístkami. Vlastně tak i splatí dluh za to, jak města na západě Evropy nazývala ulice po Janu Palachovi. První byl v roce 1970 Lucemburk. Tak proč se nevyrovnat maličké zemi, s níž nás pojil panovnický rod a teď i spojenectví v NATO a EU?
Palach symbolizuje planoucí apel proti číhající normalizaci, proti atmosféře zmaru v Československu po sovětské okupaci. Politkovskaja symbolizuje novinářský apel proti normalizaci ruského, pojelcinovského typu, proti atmosféře zmaru demokracie za Putina. Před rokem a půl se raději nechala zabít, než aby slevila ze své kritiky vedení války na Kavkaze či šíření pogromistických nálad.
Kam v Praze s tou ulicí? Možností je více. Třeba „ruská čtvrť“ mezi ambasádou a restaurací Na slamníku. Nebo „ruská čtvrť“ v Jihozápadním Městě poblíže sídla BIS, tedy tam, odkud se loni nevysvětleně střílelo na sídlo české kontrarozvědky. Ať už to bude kdekoliv, zdá se, že Praha se pochlapila, přitom Moskva moc prskat nemůže. Poukazuje-li něco na ruskou ostudu, není to ulice Anny Politkovské, ale fakt, že její vražda nebyla objasněna.
Čtěte „Praha chystá...“ na str. 1 a 4
