Pomyslný dialog dvou fotografických světů a jejich tvůrců nabízí pražská Langhans Galerie. Ve svých prostorách vystavuje souběžně reprezentativní výběr z tvorby Pavla Diase (1938), významného představitele české reportážní a dokumentární fotografie, a snímky Američana Billa Jacobsona (1955). Střetávají se tak vedle sebe dvě osobnosti z jiného konce světa, vzdálené generačně i rozdílným uměleckým přístupem.
„Pro mne je tato výstava jako dva různé pohledy. Jeden z okna, to jsou fotografie Pavla Diase, zachycující realitu jako krásnou metaforu. Druhý je pohledem do zrcadla, v němž se svými fotografiemi snažím vyjádřit, co se v člověku ukládá,“ řekl na zahájení expozice Bill Jacobson.
Oba autoři mají však v sálech svůj prostor i svoje pojmenování. Diasova tvorba nese příznačný název Padesát, zdůrazňující tak fakt, že se autor věnuje profesionálnímu fotografování již padesát let, a bylo proto vybráno i padesát ukázek. Jacobsonova prezentace vyjadřuje již svým označením – funny, cry, happy – hravější přístup k životu i k fotografování. Pohled do fotografovy duše Výstava v Langhans Galerii je také připomenutím Diasových sedmdesátin, proto se kurátor expozice David Korecký snažil o co nejúplnější pohled do fotografovy tvorby i duše. „Důležitý byl pro výběr fotografií zejména tematický rozsah díla Pavla Diase, ale zase jsme nechtěli, aby z toho bylo jakési roztříštěné zrcadlo. Nakonec je jeho práce rozdělena do devíti hlavních celků, představených třemi až sedmi snímky. Jsou to jeho klasická témata – Československo 50. a 60. let, prostředí dostihů, cesty po Evropě i mimo ni a další. Specifickou skupinu tvoří snímky, které Pavel Dias pořídil během okupace v srpnu 1968, z pohřbu Jana Palacha a z revolučních dnů v roce 1989,“ dodal k instalaci Korecký. Nechybí zde ani snímek ze srpnové okupace, na kterém Dias mimo jiné zachytil rovněž fotografujícího kolegu Josefa Koudelku.
Sám Pavel Dias, mimořádná osobnost české fotografie a pedagog pražské FAMU, opět zdůraznil, že jeho prací se táhne spojující nit, která svazuje vše, co dělá, ať již je to samotné fotografování, nebo vyučování následovníků. „Je to vědomí souvislostí všeho se vším,“ říká Dias a dodává, že jeho celoživotní tvorba byla vždy ovlivněna humanistickou fotografií, která je pro něho představitelkou chápání světa.
Zajímavá je i jeho „cesta“ k tematickým celkům. Netají se tím, že již jako mladík načichl ve zlínských ateliérech filmařinou a z toho pak vyplynula jeho potřeba pracovat cyklicky. Jedno z jeho prvních témat vzniklo z Diasových cest do Velkých Karlovic a dalších míst, nazval je Vesnice – domov, další pak bylo Brno – život města. Téma koňských dostihů hledal fotograf podle svých slov dlouho, spíše to byla pro něho cesta, jak tvořit a nenechat se otravovat tehdejším režimem. Cyklus mapující koncentrační tábory, kterým se zabýval od roku 1961, byl totiž ve své době také zpolitizován a Dias s ním dlouho nemohl na veřejnost. K dalším autorovým zájmům patří judaika, k těm se vrátil v letech 1999–2002, vznikly soubory Izrael, Židovská Morava a Slezsko, Židovské Čechy. Další známé rozsáhlé fotografické eseje jsou například Slavnosti víry a naděje, Torzo, Panelová klec...
Bill Jacobson se tuzemskému publiku představuje jednak svou ranou tvorbou, černobílými snímky, které vznikaly v období autorova hledání sebe, světa i umění. Vystaveny jsou ovšem i jeho známější fotografie z posledních deseti let, většina z nich vyniká značnou intimitou a lyričností. Divák na nich uvidí detail zmačkaného ložního povlečení nebo nohu visící z postele, aniž by bylo jasné, komu patří. Snímky působí procítěně, vycházejí z nitra konkrétní osobnosti, jejíž existence však zůstává zastřena tajemstvím.
Pojetí fotografie je u Diase a Jacobsona zcela odlišné, stejně jako styl jejich práce. Již zmíněný pomyslný dialog mezi nimi nevede ani tak ke srovnání nesrovnatelného pojetí tvorby obou umělců jako k úvahám o samotné fotografii, její proměně a využití.
Dias & Jacobson Pavel Dias: Padesát Bill Jacobson: funny, cry, happy Langhans Galerie Vodičkova 37, Praha 1 Otevřeno do 1. března denně kromě pondělí 13–19 hodin Více na Langhansgalerie.cz
