Blíží se Vánoce, ráj obchodů. Prodá se všechno - i hovno s mašlí. Nakupuje se ostošestnáct. Ten, kdo smrdí korunou, chytí se na reklamu seriozních lichvářských bank a za vypůjčené prachy si pořídí nóbl hadry, myčku či siamskou mačku, co vyhodí z okna, až přestane děti bavit... Jak ten balík splatí? To neřeší, zatím, Času dost vyhlídnout si vysokej most!
Co se taky dá prodat? Pankrácká věznice! Kupte si ji i s lumpy, budou pro vás makat, dáte jim za odměnu vycházky, vykradou špárkasu a investice je zpátky. Taky se dobře nakupuje za pět prstů, to je známo. Jenže bacha, krást oleje slavných mistrů se nevyplácí, jeden Rembrandtův šlohlej obraz se anonymně pokaždé vrátil zpátky jako neprodejný. No co, dobrej trénink, příště zloděj uzme něco neokoukaného, po čem bude dračka a peněz pračka!
Co se dá ještě koupit? Skončil makléřský pořad Vem si mě! (aneb Jsem milionář v balíku) Nevěsta dělá drahoty, se svatbou otálí, asi chce do roka a do dne přepočítat svému donchuánovi prachy a pak se do něj už doopravdy zamiluje. Jen pan Čunek nenakupuje ani neprodává. Prašule, žádný drobný, mu strkaj příbuzní dárci sami, on je nosí do banky, aby tam přibraly na váze a dostaly čuňátka. Spletl se, vykrmit si je měl doma!
Talentovanej obchodník prodá všechno a vždycky - i po smrti. Elvis je nejbohatší prodávající mrtvola na světě. Škoda, že za ty dolarový melouny nemůže ještě jednou zazpívat naživo. Špatnej obchoďák je naopak Česká televize. Idola komouš éry, lidového miláčka majora Zemana, prodala pod cenou. Na trhu je za baťovku a všichni, kdo vzpomínají na srp a kladivo, nebo aspoň na Brůnovu vostrou sekeru, si konečně užijou.
Koupit se dá ledacos. Báby si můžou obstarat větší kůzlata, štíhlé boky, menší frňák, chlapi větší vocásek i játra. Za peníze pořídíte i olympijskou medaili, Hitlerovo záchodový prkýnko či chlup ze psa baskervillského.
Co se nedá za prachy koupit, jsou politické preference. Odeesákům teď začíná hořet koudel u... Paroubkovci jim ji hasit nebudou, fasujou zadarmo jejich body. Je to ale jedno. Komu narostly vládnoucí hnáty, musí nás škubat, aby státeček měl dostatek prachových peříček i chlupů. Světový rekord v zakroucení krkem a škubání krocanů je sto kusů za dvě hodiny a třicet dva minut. Spočítejme si každý sám, za jak dlouho bude národ Čechů od prachů oškubán!
O autorovi| Petr Urban, kreslíř a sáňkař
