Jsou v něm totiž soustředěny prózy šesti již renomovaných autorů, kteří si předsevzali úkol napodobit styl některého ze známých světových spisovatelů. Petr Šabach a Edgar Dutka si zvolili pro svůj pastiš beatnického guru Jacka Kerouaka a jeho román Na cestě, Pavel Brycz se obrátil pro inspiraci k Francisi Scottu Fitzgeraldovi a Boris Dočekal si vybral Dashiella Hammetta. Přesile amerických autorů se vzepřeli jen dva přispěvatelé: brněnský Jiří Kratochvil našel vzor v Borisi Vianovi a postmoderní ironik Miloš Urban „objevil“ svou předlohu právě v Jiřím Kratochvilovi. Žánr literárního pastiše je pro kritické posouzení takřka pastí - co se tu má cenit? Spisovatelova snaha napodobit vzor, schopnost „převtělit se“ do cizího stylu? Pak ovšem se z autora stává takřka plagiátor, něco na způsob malíře kopií. Nebo se pod pastišem skrývá nepotlačitelná tvůrčí originalita, která dokáže vyhmátnout slabiny vzoru a parodovat je? Je tu ještě třetí možnost -spisovatel si chce hrát, dokázat svou suverenitu ve zvládnutí postupů, jakých používal někdo jiný.
Láska vše překoná Tato knížka patrně vznikla na základě třetí možnosti. Ze dvou následovníků Kerouakových je působivější pastiš Dutkův, protože se mu podařilo postihnout jedinečnou atmosféry nomádské existence beatniků.
Bryczův příběh pak má v sobě více snovosti, kdežto Boris Dočekal se zaměř i l spíše na hravou situační parafrázi svého vzoru.
Jiří Kratochvil i v této situaci zůstal svůj a nabídl složitou kombinaci různých rovin představivosti. Také Miloš Urban nezapřel svůj smyslový (a smyslný) naturel, kratochvilovské rekvizity ovšem působí ve vztahu ke vzoru někdy až poněkud parodicky. Vcelku však lze říci, že nápad uspořádat soubor literárních nápodob vnesl do řady Česká povídka oživení.
Druhý svazek z nakladatelství Listen přináší šest povídek známé prozaičky Ivy Pekárkové. Jde o jakési volné pokračování předchozí knihy s názvem Láska v New Yorku. Bohužel jen tři prózy jsou nové, ostatní jsou převzaty z jiných souborů. Ani ty nové však nepřinášejí příliš obohacení našich zkušeností s autorčinou prózou.
Opět se tu setkáváme s milostnými příběhy mladých žen ve velkoměstské pustině, kde se v přepestré směsici stýkají a spojují osudy jedinců různé pleti i národnosti se svými protichůdnými zvyky a předsudky, které nakonec překonává láska. Jen povídka Veselá čtvrť se poněkud vymyká z řady novelek podaných s tradičním autorčiným smyslem pro humorný nadhled (nad muži).
Ozývají se v ní totiž tóny satiry na módní trendy nové - ale v podstatě stále stejné - hry na nonkonformismus vůči společenským konvencím, který se nakonec ukáže být pouhou legendou. Zde se autorce podařilo poodhalit iluzi, za níž se skrývá marnost honby za snahou být „in“, která se stala posedlostí naší doby.
HODNOCENÍ LN *** Hemy a Marlen v Paříži
Listen, Jihlava 2008, 137 stran
***** Iva Pekárková: Láska v Londýně
Listen, Jihlava 2008, 144 stran
