"Připomínám jim, že si občané naší země přejí, aby jednali konstruktivně a aby jejich politické soupeření nevedlo k nesmiřitelnému dělení společnosti. Že si přejí, aby došlo k vytvoření alespoň elementární shody demokratických stran nalevo i napravo od pomyslného středu politického spektra o možnosti sestavit vládu, nebo o nutnosti uspořádat nové volby," řekl. Neschopnost překonat partikulární zájmy by podle Klause mohla ohrozit zemi.
|
Celý prezidentův projev najdete zde. |
Výsledky druhého kola senátních voleb, které tento víkend suverénně vyhrála ODS, a získala tak většinu v horní komoře, mu prý nepřísluší hodnotit. Poukázal ale na volební účast, která tentokrát činila necelých 21 procent.
Podle Klause je to důvod k otázce, zda tak malý zájem voličů je tím, co lidé očekávali od změn, které přinesl pád komunismu před 17 lety. Vyslovil rovněž otázku, zda průběh předvolební kampaně nebyl projevem "nějakého hlubšího problému země". Narážel tak na skandály před volbami spojené s únikem informací o policejním vyšetřování závažných korupčních případů.
"Spolu s téměř pětiměsíčním hledáním vlády, která by získala parlamentní podporu, a s vůbec prvním nevyslovením důvěry vládě v naší novodobé historii je to důvodem, proč se v den našeho nejvýznamnějšího státního svátku zabývat tím, zda v tom, co nám přinesl listopad 89, důsledně pokračujeme či zda - díky ztrátě původního elánu, odhodlání, ale i některých nerealistických iluzí - nemáme tendenci jít jinudy a jinam," prohlásil Klaus.
Varoval také před ztrátou svobody, demokracie a státní suverenity, kterou Češi před 17 lety znovu získali. Na draze zaplacenou historickou zkušenost se nesmí zapomínat, dodal prezident.
"Apeluji na politiky a politické strany, výslovně se hlásící k tomu, co poněkud zkratkovitě označujeme za odkaz listopadu 89, aby se erozi hodnot spojených s návratem svobody a demokracie do naší země rezolutně bránili," řekl Klaus.
Prezident vyznamenal 22 osobností
Ten dnes u příležitosti státního svátku rovněž vyznamenal 22 lidí. Ocenění z jeho rukou převzali například válečný veterán Miroslav Štandera, lyžařka Kateřina Neumannová, romský aktivista Milan Horvát, herečka Iva Janžurová či legenda českého fotbalu Josef Masopust. In memoriam vyznamenal prezident například válečného veterána Václava Kojzara či herce Borise Rösnera.
Nejvyšším českým státním vyznamenáním je Řád bílého lva, který se dělí na dvě skupiny - občanskou a vojenskou. Řád bílého lva vojenské skupiny dnes Klaus propůjčil Antonínu Špačkovi, který za druhé světové války bojoval ve Francii a Británii. V roce 1949 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen k deseti letům těžkého žaláře a řadu roků strávil v uranových dolech.
Další Řád bílého lva vojenské skupiny propůjčil prezident in memoriam Josefu Bryksovi, který za války rovněž bojoval ve Francii a Británii. V roce 1948 byl ale nespravedlivě odsouzen a prošel řadou nejtěžších věznic. V roce 1957 útrapám věznění podlehl.
Druhým nejvyšším vyznamenáním je Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Klaus ho dnes, kdy si země připomíná 88. výročí vzniku samostatného státu, propůjčil válečnému veteránovi Miroslavu Štanderovi, který v roce 1948 uprchl před hrozbou vězení do Británie, kde byl až do roku 1955 pilotem Královského letectva (Royal Air Force - RAF). Od roku 1994 žije opět v České republice. In memoriam byl vyznamenán řádem Václav Kojzar, který za druhé světové války prokázal hrdinství v bojích v severní Africe a na západní frontě. Po únoru 1948 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen k doživotnímu vězení a strávil sedm a půl roku v uranových dolech.
Řád Tomáše Garrigua Masaryka propůjčila hlava státu také Hildě Čihákové-Hojerové, která byla aktivní účastnicí odboje proti nacistické okupaci. V roce 1948 byla komunistickým režimem odsouzena k 25 letům žaláře.
Stejné vyznamenání dnes z rukou prezidenta převzala také předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová, opat řádu premonstrátů Michael Josef Pojezdný a prorektor Teologické fakulty Jihočeské univerzity Karel Skalický.
Prezident dnes udělil také 14 medailí Za zásluhy. Ocenění na Hradě převzal například vědec Petr Hájek, malíř Jiří Anderle, herečka Jiřina Jirásková, fotograf Jindřich Štreit, někdejší ředitel Výzkumného ústavu včelařského Vladimír Veselý či kameraman Miroslav Ondříček.
"Beru to trošku ze široka, jako velkou radost a poctu hlavně pro fotografii a speciálně pro Slezskou univerzitu, pro Institut tvůrčí fotografie," řekl Štreit, jehož tvorba je zastoupena ve sbírkách předních světových muzeí a galerií. Za komunismu byl vězněn a perzekvován. Nyní působí mimo jiné jako pedagog na Slezské univerzitě v Opavě.
Pro ocenění si dnes na Hrad přišel také Vladimír Suchánek, který je vůdčí osobností české litografické tvorby. "Rád bych zmínil, že my, výtvarní umělci nejsme zrovna mediálně známí, a tím víc člověka potěší, že jeho celoživotní práce si povšimla instituce nejvyšší v tomto státě," řekl grafik.
| Osobnosti vyznamenané při příležitosti 28. října 2006 | |||
| Řád Bílého lva vojenská skupina propůjčení: |
|||
| generálmajor Antonín Špaček (23. května 1917) za zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost |
Generál Antonín Špaček patří k hrdinům boje za svobodu za druhé světové války. Bojoval ve Francii a Velké Británii. V roce 1949 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen k deseti letům těžkého žaláře a řadu let strávil v uranových dolech. Je držitelem nejvyšších českých i zahraničních vojenských vyznamenání. Od roku 2001 je předsedou Československé obce legionářské. | ||
| in memoriam plukovník Josef Bryks (18. března 1916 - 11. srpna 1957) za zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost |
Plukovník Josef Bryks patřil k velkým osobnostem českého odboje proti oběma totalitám. Za války bojoval ve Francii a ve Velké Británii, po sestřelení byl zajat Němci a odsouzen k smrti. Byl zachráněn spojeneckými vojsky a obdržel řadu českých i zahraničních nejvyšších vojenských vyznamenání. V roce 1948 byl nespravedlivě odsouzen a prošel řadou nejtěžších věznic. I tam však hrdinsky vytrval ve svém otevřeném odporu proti totalitě. V roce 1957 podlehl útrapám věznění. | ||
| Řád Tomáše Garrigua Masaryka propůjčení: |
|||
| brigádní generál Miroslav Štandera (5. října 1918) za vynikající zásluhy o stát v oblasti rozvoje demokracie, humanity a lidských práv |
Generál Miroslav Štandera se za druhé světové války účastnil jako stíhač bojů na západní frontě. Po únoru 1948 se mu před hrozbou zatčení podařilo uprchnout do Velké Británie, kde byl až do roku 1955 letcem RAF. Za své bojové hrdinství byl vyznamenán mnoha vysokými českými i zahraničními vojenskými vyznamenáními. Od roku 1994 opět žije v České republice a je činný ve Sdružení československých zahraničních letců. | ||
| in memoriam kapitán Václav Kojzar (26. února 1916 - 21. ledna 2006) za vynikající zásluhy o stát v oblasti rozvoje demokracie, humanity a lidských práv |
Kapitán Václav Kojzar za druhé světové války prokázal hrdinství v bojích v severní Africe a na západní frontě. Po únoru 1948 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen k doživotnímu vězení a strávil sedm a půl roku v uranových dolech. Po roce 1989 byl aktivním členem Československé obce legionářské. Byl nositelem řady vysokých vojenských vyznamenání. Zemřel letos 21. ledna ve věku nedožitých 90 let. | ||
| Hilda Čiháková-Hojerová (9. prosince 1909) za vynikající zásluhy o stát v oblasti rozvoje demokracie, humanity a lidských práv |
Paní Hilda Čiháková-Hojerová byla za nacistické okupace aktivní účastnicí odboje a za své hrdinství obdržela v roce 1947 vysoké vojenské vyznamenání. V roce 1948 byla komunistickým režimem odsouzena k 25 letům žaláře. Po osmi letech věznění byla propuštěna a později rehabilitována. Dlouhá léta je veřejně činná v organizacích příslušníků druhého a třetího odboje, a přestože letos oslaví 97 let, je stále příkladem mimořádné občanské aktivity a angažovanosti. | ||
| MUDr. Naděžda Kavalírová (13. listopadu 1923) za vynikající zásluhy o stát v oblasti rozvoje demokracie, humanity a lidských práv |
Naděžda Kavalírová je známá svým dlouholetým otevřeným odporem proti komunistickému režimu. Po maďarských událostech v roce 1956 byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena za vlastizradu, řadu let vězněna a poté dlouhodobě perzekvována. Od roku 1990 se angažuje ve vedení Konfederace politických vězňů, nejprve jako místopředsedkyně, od roku 2003 je předsedkyní této organizace. | ||
| Mons. Michael Josef Pojezdný (17. července 1943) za vynikající zásluhy o stát v oblasti rozvoje demokracie, humanity a lidských práv |
Mons. Michael Josef Pojezdný vstoupil v roce 1970 tajně do premonstrátského řádu a v roce 1987 byl zvolen opatem strahovským. V období totality se podílel na aktivitách připravujících podmínky pro vítězství demokracie v zemi. Po roce 1989 se významně zasloužil o obnovení náležitého postavení církví v české společnosti. Má rovněž velké zásluhy o obnovu významných kulturních památek a jejich zpřístupnění veřejnosti. | ||
| Mons. ThDr. Karel Skalický (20. května 1934) za vynikající zásluhy o stát v oblasti rozvoje demokracie, humanity a lidských práv |
Mons. Karel Skalický je vynikající teolog, který se významně podílel na aktivitách českého exilu v boji proti totalitě. Po emigraci do Říma přednášel teologii na Lateránské univerzitě, od roku 1967 vydával významný exilový časopis Studie a jako kněz se věnoval českým exulantům. V roce 1994 se vrátil do vlasti a působí na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. | ||
| Medaile Za zásluhy udělení: |
|||
| akademický malíř Jiří Anderle (14. září 1936) za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění |
Jiří Anderle je významný český malíř a grafik, jehož rozsáhlé dílo si získalo věhlas a prestižní ocenění doma i v zahraničí. Jeho tvorba je zastoupena ve sbírkách nejpřednějších světových muzeí a galerií. Od roku 1964 buduje unikátní rozsáhlou sbírku primárního umění Afriky, kterou v letošním roce daroval veřejnosti. | ||
| Prof. RNDr. Petr Hájek, DrSc. (6. února 1940) za zásluhy o stát v oblasti vědy |
Profesor Petr Hájek je mezinárodně uznávaná vědecká osobnost v oboru matematické logiky. Působil v řadě prestižních zahraničních vědeckých institucích a jeho rozsáhlé vědecké dílo a přínos české vědě získaly nejvyšší ocenění Akademie věd ČR. | ||
| Milan Horvát (22. ledna 1953) za zásluhy o stát |
Milan Horvát se ve svých občanských aktivitách dlouhodobě věnuje řešení pracovních a sociálních problémů romských spoluobčanů. V roce 1998 založil občanské sdružení, které organizuje kulturní a vzdělávací akce pro Romy, pečuje o osoby bez přístřeší a řeší sociální problémy rodin s dětmi. Jeho aktivity si získaly i významné mezinárodní ocenění. | ||
| Iva Janžurová (19. května 1941) za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění |
Iva Janžurová je vynikající česká herečka, která za léta své bohaté umělecké dráhy vytvořila řadu nezapomenutelných divadelních, filmových, televizních i rozhlasových rolí. Svým všestranným herectvím patří od 60. let k nejvýraznějším a nejoblíbenějším osobnostem českého dramatického umění. | ||
| Jiřina Jirásková (17. února 1931) za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění |
Jiřina Jirásková je od 50. let velkou osobností českého divadelního a filmového umění. Svou celoživotní divadelní uměleckou dráhu spojila s Divadlem na Vinohradech, jemuž v 90. letech stála v čele i jako ředitelka. Ztvárnila řadu nezapomenutelných rolí a trvale patří k nejoblíbenějším českým herečkám. | ||
| Jan Klusák (18. dubna 1934) za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění |
Jan Klusák je významný český hudební skladatel, který vedle své tvorby koncertní dosáhl proslulosti jako autor scénické, filmové a televizní hudby. Jeho jméno je spojeno s mnoha zásadními díly českého filmového a divadelního umění druhé poloviny 20. století. | ||
| Josef Masopust (9. února 1931) za zásluhy o stát v oblasti sportu |
Josef Masopust je legendární postavou české kopané. Byl vůdčí osobností národního mužstva, které v roce 1962 vybojovalo stříbrné medaile na mistrovství světa v Chile. V témže roce byl zvolen nejlepším fotbalistou Evropy a v roce 2001 prohlášen českým fotbalistou století. Po celou svou sportovní kariéru byl příkladem rytířského přístupu ke sportu. | ||
| Zdeněk Miler (21. února 1921) za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění |
Zdeněk Miler je proslulý český režisér a výtvarník animovaných filmů pro děti. Je autorem více než 70 animovaných filmů a jeho tvorbě se dostalo mnoha prestižních domácích i zahraničních ocenění. Především jeho filmy s postavou krtečka si získaly srdce generací diváků na celém světě. | ||
| Kateřina Neumannová (15. února 1973) za zásluhy o stát v oblasti sportu |
Kateřina Neumannová je vynikající česká reprezentantka v běhu na lyžích. Na letošních olympijských hrách v Turíně získala zlatou a stříbrnou medaili, je držitelkou několika medailí z dalších olympiád a vítězkou mnoha mezinárodních závodů. Patří k velkým osobnostem světového sportu současnosti. | ||
| Miroslav Ondříček (4. listopadu 1934) za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění |
Miroslav Ondříček je velký český kameraman, který se podílel na vzniku mnoha zásadních děl české i zahraniční filmové tvorby. Proslavil se mimo jiné jako spolutvůrce nejvýznamnějších filmových děl Miloše Formana. Je držitelem mnoha prestižních mezinárodních ocenění ve svém oboru. | ||
| in memoriam Boris Rösner (25. ledna 1951 - 31. května 2006) za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění |
Boris Rösner byl jednou z velmi výrazných postav současného českého herectví. Do povědomí veřejnosti se zapsal především svou tvorbou na scéně Národního divadla v Praze, kde ztvárnil více než osm desítek nezapomenutelných rolí. Stejně významná byla i jeho tvorba filmová a televizní. Byl držitelem mnoha uměleckých ocenění ve svém oboru. Zemřel letos 31. května ve věku 55 let. | ||
| akademický malíř Vladimír Suchánek (12. února 1933) za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění |
Vladimír Suchánek je významný český malíř a grafik, jehož rozsáhlá celoživotní grafická tvorba si získala uznání a ocenění doma i v zahraničí. Je znám jako umělec v oboru volné grafiky, ilustrátor i tvůrce poštovních známek. Od roku 1996 je předsedou Sdružení českých umělců grafiků Hollar. | ||
| Doc. Mgr. Jindřich Štreit (5. září 1946) za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění |
Jindřich Štreit patří k vynikajícím osobnostem současné české fotografie, jehož rozsáhlé dílo si vydobylo mezinárodní uznání. Jeho tvorba je zastoupena ve sbírkách předních světových muzeí a galerií. Minulým režimem byl vězněn a perzekvován. Dnes působí mimo jiné jako pedagog na Slezské univerzitě v Opavě. | ||
| Ing. Vladimír Veselý, CSc. (22. února 1933) za zásluhy o stát v oblasti vědy |
Vladimír Veselý je vynikajícím odborníkem v oblasti včelařství. Zastával 25 let funkci ředitele Výzkumného ústavu včelařského. Svým celoživotním dílem, které si získalo mezinárodní uznání, se zasloužil o rozvoj včelařství v České republice i ve světě. | ||
