Vedle zákona o provozu lyžařských vleků to budou dva zákony související s nemocenským pojištěním. Tři prezidentská veta na jedné chůzi měli poslanci zatím v historii jen jednou - v červnu minulého roku.
Rozbor prezidentských vet Václava Klause prokazuje dvě zásadní věci. Klaus veto používá podstatně častěji než jeho předchůdce Václav Havel. A všechny vetované zákony (s výjimkou zákona o registrovaném partnerství) spojuje to, že ve sněmovně proti nim jednotně vystupovala pouze ODS. Tedy strana, jejímž je Klaus čestným předsedou.
"Není z toho sice možné vyvodit, že by prezident své kroky s ODS koordinoval, ale je jasné, že jeho vidění světa je s nejsilnější opoziční stranou identické," říká politoložka Vladimíra Dvořáková. Prezidentův tajemník Ladislav Jakl přesto trvá na tom, že prezident je nadstranický: "Nikdy nezkoumal, jak která strana o zákonu hlasovala.
Navíc vrácených zákonů je jen asi pět procent. Kdyby se měl rozhodovat jako stranický politik, musel by jich vrátit 95 procent," řekl LN Jakl. Zároveň ale připustil, že na vetech je znát, že Václav Klaus je jednoznačným odpůrcem politiky ČSSD.
Zatímco Václav Havel ve svém prvním funkčním období použil veto devětkrát (a celkem šestadvacetkrát), Václav Klaus jich má za první tři roky v úřadě na kontě už dvacet. Přitom svého předchůdce za příliš časté používání veta kritizoval. "Veto prezidenta, to má být jednou za desetiletí, a ne aby se pan prezident několikrát za týden pokusil vetovat zákon, to už je podle mě pošlapání základních prvků parlamentní demokracie," řekl Klaus v roce 2001, poté, co Havel vetoval zákon o obchvatu Plzně.
Jak Hrad změnu Klausova postoje vysvětluje? Podle tajemníka Ladislava Jakla je prezidentských vet víc, protože ČSSD přijímá moc zákonů. "Prostě v absolutním počtu je vetovaných zákonů více, ale v relativním těch vet určitě moc není," říká Jakl.
Politologové ale nabízejí jiné vysvětlení. "Václav Klaus se prostě snaží mocensky maximálně využít možností, které mu funkce prezidenta dává," domnívá se například Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické. Mezi dvaceti zákony vetovanými prezidentem Klausem najdeme hned osm norem, jejichž přijetí vyžadovala Evropská unie. Shodou okolností mezi ně patří jak první, tak i poslední zákon, který si Klaus k vetování vybral: normy upravující provoz zoologických zahrad a zákon o lyžařských vlecích.
Kritici Klausovi vyčítají, že právě tyto případy prokazují, že vety plýtvá na zákony, které nemají celospolečenský dopad. "Tyto zákony si prezident vybral jako symbol boje proti snahám omezovat svobodu a regulovat veškerou lidskou aktivitu," odporuje prezidentův tajemník Jakl. Václav Klaus zatím se svými vety uspěl pouze ve dvou případech. V ostatních ho sněmovna přehlasovala.
