LIBEREC Po sprintu týmů si svižnější z českého dua Aleš Razým postěžoval na pomalé lyže, zatímco „přidušený“ Martin Jakš svůj horší výkon na běžky nesvaloval. Do jaké míry tedy lyže či mazání ovlivnily včerejší průměrné vystoupení českých lyžařů?
„Žádný problém snad nenastal,“ divil se šéfservisman Jan Pešina. „Spíše se můžeme bavit o úterním sprintu. Ale v té souvislosti, že z lyží, které měl Aleš k dispozici, jsme vybrali ty nejlepší.“
„Krátce před závodem dvojic jsem si nechal trochu přimazat, protože se mi zdálo, že na lyže musím moc tlačit, abych se odrazil,“ říkal Razým. A vzápětí si posteskl, že od výrobce lyží, na jehož značce jezdí, asi nejšpičkovější páry nedostává. „V tom si musí sáhnout do svědomí výrobci,“ povídal šestý muž ze sprinterského závodu. „Asi čtyři páry jsem si musel i koupit.“ Na „vodu“ se maže hůř Pešina ale ví moc dobře, že takhle se výrobci běžek zkrátka chovají. „Firmy pozorně sledují, co ten či onen lyžař umí. A Razýmek zatím nebyl pro firmu onen stoprocentní top závodník. Letos se už ale kvalita lyží pro něj výrazně zlepšila.“
Servisman, jenž řídí skupinu českých „servisáků“, majících v lyžařském světě výtečné jméno, si vzápětí povzdechl, že na „vodu“, tedy mokrý, snad až čvachtavý sníh, se hledají kvalitní lyže mnohem hůř než na mrazivé teploty.
„Aleš chtěl skutečně přimazat, je totiž rád, když má pevno pod nohou, a tedy i jistý odraz,“ pokračoval Pešina.
Jenže ono přimazávání má i svoji druhou stránku. Závodníkovi sice stoupají lyže dobře do kopce, ale pomaleji sjíždějí dolů, protože je silnější vrstva vosku brzdí.
Polední starty vábí problémy Pešina si také všiml, že někteří čeští lyžaři, speciálně pak ženy, jezdí v poslední době dost často, jak se říká, na tutovku. „Jsou na to zvyklí z tréninku. Hlavně kvůli pohodě si nechávají mazat tutové lyže. Což není úplně dobře. Třeba Virpi Kuitunenová je schopná jezdit na hodně hladkých skluznicích, u nás pak především Lukáš Bauer. Kdyby mu ale odešla forma, tak se na nich neodrazí.“ Největší úskalí přípravy lyží na mistrovství světa vidí Pešina v tom, že se většinou startuje kolem poledne. „Lyže už máme víceméně vytestované, jenže kolem dvanácté se zpravidla začnou zásadně měnit podmínky.“
Pešina tvrdí, že se přání lyžařů snaží vyhovět, avšak s jednou výjimkou: „Chci od nich slyšet, že daná máza mu sedí, nebo ne. Jak ale někdo začne s takovým tím neurčitým ,no, je to takový na hraně‘, tak někdy dělám, že mu jako vrstvu přimáznu, ale neudělám to. Protože by mu pak lyže jely pomaleji.“
Debatu v servismanské buňce nakonec rozřešil trenér mužů Miroslav Petrásek: „Že Razýmkovi nejely lyže z kopce? Ale! Vždyť nám ostatní ujížděli i do kopce.“
