Klíšťata jsou hladová a o vlhkém květnu mají ideální podmínky

Největší nebezpeční číhá v listnatých a smíšených lesích, parcích, na loukách nebo březích řek a vodních ploch. Nemoci, které klíšťata přenášejí, můžou způsobit i velmi vážné a dlouhodobé zdravotní problémy.

„Klíště nemá rádo extrémy, takže jeho aktivitu snižují nízké i velmi vysoké teploty, extrémní sucho nebo naopak velké vlhko. Jeho největší výskyt trvá od března do června s hlavním vrcholem v květnu. Druhý vrchol přichází na podzim a vydrží do příchodu prvních mrazů,“ uvádí na svém webu Český hydrometeorologický ústav.

Ten denně vydává mapu s předpovědí aktivity klíšťat. „Početnost populace klíšťat se příliš nemění. V závislosti na podmínkách se však mění jejich aktivita. V zimě se nepohybují, v přílišném suchu zase na hostitele nečíhají, protože by rychle vyschla. Často se proto objevují jen ráno, než oschne tráva, poté zalezou a číhají opět večer, když je v prostředí dostatečná vlhkost,“ vysvětlil Mazánek.

Aktivitu klíšťat zkraje května umocňuje fakt, že většina v zimě dokončila vývoj na další stadium a na jaře jsou hladová a připravená sát.

Rizikové oblasti: Helfštýn i pahorkatina

Největší riziko, že se na člověka přisaje nakažené klíště, hrozí v regionu v lesích okolo Šumperka a Šternberka nebo Žulovské pahorkatiny a Zlatohorské vrchoviny. Obezřetní by měli být také návštěvníci lesů u hradu Helfštýna či vrchu Maleník.

„Virus klíšťové encefalitidy přenáší jedno až tři procenta klíšťat. U boreliózy je nebezpečí daleko vyšší, přenašečem je až dvacet procent klíšťat,“ upřesnila mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánka Čechová.

Loni se v kraji klíšťovou encefalitidou nakazilo 42 lidí, nejvíc na Šumpersku a Jesenicku. Do letošního dubna se zatím nenakazil nikdo.

V minulých letech se objevilo nejvíce hlášených onemocnění až na přelomu léta a podzimu. Stejný vývoj mívají také čísla u lymské boreliózy, kterou za první čtvrtletí tohoto roku onemocnělo už patnáct lidí, za celý loňský rok hygienici spočítali 258 nákaz. „V počtu případů letos očekáváme průměrný rok,“ připojil Mazánek.

Lidé se o očkování hlásí sami

Na rozdíl od bakteriální boreliózy léčené antibiotiky se lidé proti klíšťové encefalitidě, kterou způsobuje virus, mohou naočkovat. Od loňska zdravotní pojišťovny vakcíny plně proplácejí zájemcům nad padesát let.

„Věková hranice byla nastavena s ohledem na statisticky vyšší výskyt těžších průběhů nákazy ve starší populaci,“ vysvětlil praktický lékař David Bednář.

Zájem o vakcinaci je podle něho mnohem větší, než když ji pojišťovny neproplácely. „Lidé se dokonce o očkování velice často hlásí aktivně sami,“ doplnil praktik ze Šumperka.

Zvýšený zájem registrují zdravotní pojišťovny. „V loňském roce se nechalo naočkovat 155 tisíc našich pojištěnců starších padesáti let, což je trojnásobně vyšší číslo, než kolik klientů této věkové kategorie žádalo o příspěvek v roce 2021,“ porovnala mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.

Dalších téměř 75 tisíc jejich klientů mladších padesáti let si loni zažádalo alespoň o příspěvek, z toho přímo v Olomouckém kraji skoro tři tisíce lidí.

Encefalitida může i zabít

Podle Národního zdravotnického informačního portálu je Česko zemí s nejvyšším počtem případů klíšťové encefalitidy v Evropské unii.

Průběh nemoci je obvykle dvoufázový. „První fáze trvá až týden a má chřipkovitý charakter se zvýšenou teplotou, únavou, bolestmi kloubů a hlavy. Poté následuje zhruba týdenní období bez potíží, po němž nastupuje druhá fáze projevující se postižením centrálního nervového systému, jež trvá až tři týdny,“ popisují odborníci na webu portálu.

Mezi prokázané následky prodělání nemoci patří poruchy soustředění, dlouhodobá únava, poruchy spánku a rovnováhy nebo deprese.