Úspěch, který může nastartovat revoluci v medicíně, oznámili současně japonští a američtí experti.
Vědci našli způsob, jak přimět buňky odebrané z lidské kůže k přeměně na kmenové buňky. Ty se pak mohou proměnit v prakticky libovolně specializovanou tkáň, což umožní nahradit či vyléčit životně důležité orgány. Kmenové buňky představují velkou naději například pro nemocné trpící Parkinsonovou či Alzheimerovou chorobou, pro diabetiky, pro oběti úrazů nebo pro pacienty s chorobami srdce.
Metoda nabízí v podstatě stejné možnosti jako využívání kmenových buněk získaných z lidských embryí, ovšem bez etických a politických problémů, které jsou s využitím lidských zárodků či vajíček nevyhnutelně spojeny.
Čtyři geny změní osud buňky
Japonský tým vedený profesorem Jamanakou z univerzity v Kjótu pracoval s tkání odebranou z tváře dospělé ženy. Američtí experti v čele s genetičkou Junying Yu z laboratoře Jamese Thomsona na wisconsinské univerzitě získali buňky z předkožky novorozence. Oba týmy použily principiálně shodnou metodu. S pomocí retrovirů vědci změnili funkce pouhých čtyř genů. To stačilo k nastartování změn vedoucích ke vzniku kmenové buňky. Buňky z kůže jsou pro tento typ experimentů ideální, protože se snadno získávají a problémy nejsou ani s další kultivací. „Nevěděli jsme, že to bude tak snadné. Tisíce laboratoří ve Spojených státech mohou náš experiment zopakovat v podstatě třeba zítra,“ řekl James Thomson agentuře AP. „Jde o práci představující fantastický vědecký milník. Je to biologický ekvivalent prvního letu bratří Wrightů,“ nešetřil chválou Robert Lanza ze soukromé biotechnologické firmy Advanced Cell Technology, který vedl výzkum zaměřený na získání embryonálních kmenových buněk metodou, která by lidský zárodek nijak nepoškodila.
Jak odstranit hrozbu nádorů
Oba týmy měnily funkce stejného počtu genů, mimochodem stejného, jaký vedl k úspěchu při experimentech na myších, ovšem konkrétní „recepty“ se liší. Ze čtveřice přepínaných genů byly jen dva ovlivňovány v obou experimentech. Rozdílné jsou i výsledky. Japonští vědci potřebovali podle studie publikované v odborném časopise Cell k získání jedné linie kmenových buněk pět tisíc kožních buněk. Efektivita postupu, který tento pátek zveřejní v časopise Science jejich američtí kolegové, byla dvakrát nižší, ovšem v tomto případě nebyl k „přepnutí“ genů využit virus, o němž už je známo, že může spustit vznik nádorů. Zde se dostáváme k problematické části experimentu. Když před pouhými pěti měsíci Šinja Jamanaka triumfálně oznámil, že na kmenové buňky „převychoval“ tkáň z kůže myši, kalila mu radost skutečnost, že zhruba v pětině případů se objevila tendence ke vzniku zhoubných nádorů. Tak rizikové buňky by se k transplantacím nikdy nemohly použít. Dalším úkolem tedy bude najít způsob, jak změnit funkci genů bez potenciálně nebezpečného vkládání retrovirů. I v současné podobě ale metoda může pomoci postrčit výzkum o pěkný kus dopředu. Kmenové buňky se totiž dostanou do laboratoří mnohem širšího okruhu vědců. „Získané buňky budou nesmírně užitečné při snaze porozumět mechanismu nemocí,“ prohlásil Jamanaka.
***
Studie představují biologický ekvivalent prvního letu bratří Wrightů
Cesta k „náhradním dílům“ pro každého otevřena
Dva vědecké týmy dokázaly nezávisle na sobě změnit obyčejnou lidskou kožní buňku v univerzálně použitelnou buňku kmenovou. Jde o zásadní objev, který může značně změnit medicínské metody. K úspěchu nejvíce přispěla Junying Yu a James Thomson z University of Wisconsin, práci japonských expertů řídil Šinja Jamanaka, který se proslavil už vytvořením kmenových buněk z kůže myší. Kmenové buňky se mohou proměnit v libovolný z 220 druhů buněk v lidském těle. Mohou se dál bez omezení množit, a proto k nim vědci vzhlížejí, jako k prostředku, který v budoucnu umožní léčit široké spektrum chorob.
