Její vedení koupilo konzole proto, aby přilákalo mezi regály s časopisy a knížkami i mladší čtenáře. „Bylo by bláhové si myslet, že všichni, kteří si přijdou do knihovny zahrát, se hned stanou náruživými čtenáři. Přesto je to možnost, jak je oslovit,“ myslí si šéf knihovny Tomáš Řehák.
Jenže knihovníci nadšení nadřízených nesdílejí. Kritizují vedení knihovny především za peníze, které do herních konzolí investovalo: 80 tisíc korun. Takovou sumu by knihovna podle oslovených zaměstnanců mohla využít mnohem lépe. „V poslední době k nám například chodí strašně málo nových knížek,“ stěžuje jedna z knihovnic.
A její kolega to potvrzuje. „Ve vedlejší pobočce si koupí několik časopisů, a hned tak vyčerpají rozpočet na celý týden. Takže na žádnou novou knížku do sbírky jim nezbudou peníze,“ uvažuje. Jeho filiálka je na tom s rozpočtem něco přes 200 korun na týden líp. „Občas nám knížku navíc dodá i akviziční oddělení,“ vysvětluje běžný postup.
Ředitel Tomáš Řehák nesouhlasí s tím, že by peníze ušetřené za videohry mohly pomoct. „Skutečnost, že jsme loni rozšířili služby o herní konzole, nijak neovlivní nákup knih v letošním roce, protože je nový rozpočtový rok,“ říká šéf.
Jenže jeho slovům knihovníci nerozumí. „Nejjednodušší je porovnat počet nových knížek. Ještě před půl rokem nám jich chodily na pobočku každý týden plné krabice, teď už jen tak čtyři až pět,“ počítá jeden z oslovených zaměstnanců městské knihovny.
Její vedení nyní hodnotí to, jak jsou videohry v pobočkách na Smíchově, Lužinách, Opatově a Mariánském náměstí používány a zda jich koupí víc. „Celý provoz se testuje a zkouší. Po prázdninách proběhne vyhodnocení a nikdo nevylučuje, že se některé konzole přesunou na jiné pobočky,“ popisuje Tomáš Řehák. Pražská knihovna se podle něj inspirovala v západních zemích. „Podobnou situaci si pamatuji z doby, když se knihovny připojovaly k internetu,“ hodnotí Řehák svůj současný nápad s videohrami.
