Havel zdůraznil, že cílem knihovny není budovat jemu osobně pomníček, ale snaha o vznik „ohniska duchovního, společenského i literárního života pražského“. V prostorách paláce by se měly konat výstavy, koncerty či veřejné diskuse.
Bakala řekl, že Havlova knihovna si bude pronajímat asi třetinu rekonstruované budovy. V dalších částech paláce by mohla být Havlova kancelář, ale i sídla některých nevládních organizací. Náklady na přestavbu paláce, se kterou už dali rámcový souhlas památkáři, odhadl Bakala na přibližně 200 milionů korun, je ale připraven zaplatit i více.
Knihovna Václava Havla jako instituce existuje od roku 2004. Dosud však nedisponuje vlastním sídlem. Miliardář Bakala dům, ve kterém dříve žila třeba manželka někdejšího prezidenta Edvarda Beneše, koupil v polovině loňského roku.
Návrh náplně práce Knihovny Václava Havla podle něj „zužuje i rozšiřuje“ koncept amerických prezidentských knihoven. Ty se v první řadě snaží archivovat kroky prezidentů za jejich funkční období. Havel sám připomněl, že důležité dokumenty z této etapy jeho života shromažďuje Kancelář prezidenta republiky a Archiv Pražského hradu. „Já byl prezident 13 let, ale je mi 75. To znamená, že jsem leccos napsal bez souvislosti s tím úřadem, a to nebudeme tajit a zahazovat,“ podotkl. Připomněl, že sice vyšly jeho osmisvazkové spisy, ale za život prý napsal asi padesátkrát více materiálů. Havel předpokládá, že většina dokumentů, které budou v knihovně k dispozici, budou kvalitní kopie. Exprezident uvedl, že návštěvníky by mohla zajímat například jeho korespondence s básníky Vladimírem Holanem či Jaroslavem Seifertem.
„Znovu zdůrazňuji, ty dokumenty nemají sloužit k jakési oslavě mé osoby, ale jako dokumenty o posledních desetiletích,“ řekl Havel, který se obával, zda projekt nebude přijat s nechutí a posměchem.
