Ptal se někdo na podmínky skladování knih? Snad se poučil pan Kaplický z absurdního projektu francouzské Národní knihovny, kde jsou knihy umístěny v zasklených vysokých věžích a byly ihned vystaveny ostrému slunečnímu světlu, takže bylo nutné vestavět narychlo drahé izolační dřevěné panely podél skleněných stěn. Knihy se bojí ostrého světla a francouzský architekt asi nikdy neviděl, jak vypadají například americké univerzitní knihovny. Jeho projekt si nezvolila ani nějaká komise, ale přímo prezident Mitterrand, který asi také nikdy do žádné knihovny nevkročil.
Ptal se někdo při zadávání soutěže, je-li vskutku Letná to ideální místo pro knihovnu? Zase připomenu francouzskou NK: jednak je excentrická, ale především to trvá asi dvacet minut, než se člověk dostane z dopravního prostředku do místností s knihami. Násobte těch dvacet minut počtem čtenářů a počtem dnů, kdy knihovnu navštěvují, a můžete si vyčíslit ztrátu času, kterým vědečtí pracovníci a návštěvníci knihovny nemohou plýtvat.
Platí stát studenty a vědecké pracovníky, aby ztráceli cestou tisíce hodin? Na srovnání: u té staré knihovny v rue de Richelieu, postavené snad někdy v 18. století, byl člověk za pět minut od metra nebo od autobusu už uprostřed knih. Stejně je tomu dnes v newyorské Public Library a v nové British Library v Londýně: autobus zastavuje před knihovnou a na metro je pět minut.
Je tedy naprosto absurdní a svědčí o totální nekompetenci zastupitelů a primátora, že posílají knihovnu na Pankrác, na Prosek nebo do Letňan.
Tito lidé knihovnu nikdy nenavštěvovali a nepotřebovali, a teď mají rozhodovat o těch, pro které je denní potřebou.
Udělal někdo průzkum budoucích čtenářů? Ti, kteří ji nejvíce potřebují a navštěvují, jsou asi studenti a vědečtí pracovníci společenských a uměnovědných oborů (historie, vědy o literatuře, jazyky, sociologie, psychologie, lingvistika, filozofie, estetika, dějiny umění, právo atd.), jejichž fakulty a školy jsou v těsném sousedství Klementina. Především na ně se mělo myslet.
Můj návrh: bude-li knihovna postavena na Letné, s čímž bych s výhradami souhlasil (ty výhrady se týkají jen místa, nikoliv návrhu samotného, který se mi líbí: je to trochu daleko, z fakulty se tam nedá na hodinu dvě jen tak odskočit), nechť zůstane Klementinum jako studijní knihovna s přibližně dvěma miliony svazků běžně používané literatury - doufám, že je mají ve dvou výtiscích - a nechť se nezačne tak důležitá kulturní instituce vydělovat ze Starého Města.
Nebude-li knihovna na Letné, jediné rozumné řešení je to, které navrhuje Vlado Milunič: postavit knihovnu na Klárově. Tam je místo a je to blízko fakultám, vysokým školám a vědeckým institucím, které sídlí odedávna na Starém Městě. Národní knihovna patří do středu města.
Jan Šebestík, filozof a historik vědy, Ústav pro dějiny vědy, Univerzita Paříž I a CNRS, host Filozofického ústavu AV ČR
***
Je tedy naprosto absurdní a svědčí o totální nekompetenci zastupitelů a primátora, že posílají knihovnu na Pankrác, na Prosek nebo do Letňan. Tito lidé knihovnu nikdy nenavštěvovali, a teď mají rozhodovat o těch, pro které je denní potřebou.
