Jako prioritu si vybrala Lidové noviny, které patřily k nejvýznamnějším titulům vydávaným v Brně. Digitální podobu už mají všechna vydání od roku 1893 do roku 1932, která se v knihovních fondech nacházejí, a to včetně unikátního zvláštního výtisku k zahájení výstavy soudobé kultury na brněnském výstavišti v roce 1928.
V digitální formě novin lze zatím vyhledávat pouze jako na obrázcích. „Cílem je archiv rozšířit a zkvalitnit,“ řekl ředitel knihovny Jaromír Kubíček. V budoucnu by tak čtenář měl mít možnost najít například konkrétní texty Karla Čapka, Arnošta Heinricha či Eduarda Basse. Stejným způsobem už totiž fungují elektronické databáze současných novin.
Knihovna je na samém počátku digitalizace, souběžně ale pracují i další knihovny. Kromě části Lidových novin má v digitální podobě asi 50 knižních titulů. „Jsou natolik rozsypané, že vám je nemůžeme půjčit. Ale máme je naskenované, abychom se vyhnuli tomu, že knihy budou ještě více opotřebované,“ uvedl Kubíček. Na další digitalizaci by rádi získali příspěvek EU.
Moravská zemská knihovna včera oslavila 200 let od zahájení své činnosti. Veřejnosti výročí od zítřka připomene výstavou svých skvostů a rukopisů v rajhradském památníku písemnictví.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
