* LN Petici proti vyšší DPH na knihy podepsalo v Česku už sto tisíc lidí, přesto zřejmě zůstane 17,5 procenta...
Já si neumím představit, že to dopadne jinak, než že se DPH opět sníží. Otázkou je, jestli se bude skutečně muset projít tím krokem, že se nejprve zvýší, aby se mohla snížit. Stejně jako u nás (na Slovensku – pozn. red.), tak i v Čechách se o tom zvýšení DPH mluví jako o ekonomické otázce, ale je to také otázka kulturní a vzdělanostní.
* LN Nakladatelé mají už spoustu tragických prognóz ohledně toho, co se stane, pokud DPH skutečně zůstane na úrovni 17,5 procenta...
Daň přes 17 procent je strašně vysoká. Pokud to tak zůstane, tak prostě bude vycházet méně knih. Nemyslím si ale, že by se knihy přestaly úplně kupovat. Buď lidé knihy kupují a budou je kupovat dál, do jisté míry nezávisle na ceně, protože jim nic jiného nezbyde. Nebo knihy nekupují, a tím spíš je kupovat nebudou. Ono se stále říká, že vydávání knih je podnikání jako každé jiné, tak proč by mělo mít nějakou daňovou výjimku, ale není to pravda. Kdyby to bylo podnikání jako každé jiné, tak by měli politici svoje peníze ve vydavatelstvích. Protože když je v Čechách, ale i na Slovensku něco podnikání jako každé jiné, vždycky v tom jsou politici zaangažovaní. Protože vědí, že tam jsou peníze. Ale ve vydávání knih kšeft není a to, že čeští politici trvají na vyšší DPH pro knihy, není proto, že by jim do státního rozpočtu přinesly závratné peníze.
* LN Proč tedy?
Prostě kvůli jejich egu. Oni už řekli, že daň bude jednotná, a od té chvíle je jim to v zásadě jedno. Obecně to ale jedno není, statistiky mluví naprosto jasně: Je dokázáno, že děti, které čtou, mají lepší prospěch ve škole. Ti, kteří mají lepší prospěch ve škole, mají často lepší uplatnění v životě a čím více lidí s lepším uplatněním v životě, tím lépe pro stát.
* LN Všechna čísla ale nasvědčují tomu, že lidé čtou stále méně...
Ano, a to i když je DPH na knihy nízká. Ale to je přesně důkazem toho, že stát nemá knihy zdaňovat, ale naopak knižní trh všemožně podporovat. Když stát nechce, aby lidi kouřili, zdaní cigarety vyšší sazbou. Když stát chce, aby četli, nemá zdaňovat knihy. Většina evropských států má velmi nízkou daň na knihy a některé státy navíc dávají na podporu knižního trhu obrovské částky. To je třeba případ Velké Británie. Mohlo by se říct, že britští nakladatelé vydělávají obrovské peníze, protože celý svět čte anglicky. Navzdory tomu ale mají nulovou daň na knihy a do podpory knižního trhu jdou od státu velké částky – například ve školách se dětem rozdávají knihy komerčních vydavatelů. Kdyby v Česku a na Slovensku někdo navrhl, že stát nakoupí knihy od komerčních nakladatelů, tak by z toho hned byla kauza a probíralo by se, kdo koho uplatil. Ve skutečnosti se to má s DPH tak, že to nejmenší, co stát může udělat, je neklást překážky.
* LN Zkrachují kvůli 17,5procentní DPH některá nakladatelství?
Velká nakladatelství s největší pravděpodobností nezkrachují, ale jde také o menší vydavatele. Stejné je to s knihami. Nezanikne braková literatura, ale mnohé knihy, které v Česku tak tak vychází, ty zřejmě zaniknou. Přitom právě knihy jsou jedněmi z nositelů informací, ze kterých se čerpá a čerpat snad i bude. Já si opravdu nemyslím, že archeologové budou v budoucnu vykopávat harddisky. Když už stát neumí vydavatelům pomoct, tak by jim alespoň neměl škodit.
* LN Jak probíhala daňová reforma na Slovensku?
V době, kdy u nás probíhala daňová reforma, bylo Slovensko ve velmi zuboženém stavu. Je tedy logické, že reformu vlastně všichni podporovali. Na Slovensku se dlouho diskutovala otázka jednotné daně. Říkalo se, že pokud se udělí jedna výjimka, začnou lobby bohatých firem, jako jsou třeba farmaceuti a podobně. Nicméně já si myslím, že odvážná vláda je ta, která výjimku udělí, ale skutečně jen jednu. A to i navzdory tomu, že je to pro státní rozpočet nezajímavé. Jenže v Čechách je situace poněkud zvláštní – tady máte několik výjimek od začátku. Ovšem ne na knihy.
* LN Na Slovensku je teď 10procentní daň?
Ano. My jsme nejprve měli pět, šest a deset procent, pak 14 a 19 a pak opět deset. Na Slovensku se snížila daň na knihy za vlády Roberta Fica. První výjimku si vylobboval segment zdravotnických potřeb, pak následovaly knihy. Zajímavé bylo, že slovenská vláda snížila daň kvůli v zásadě nesprávnému argumentu – aby byly levnější knihy. Knihy ale levnější nejsou a být nemohou. To je samozřejmě případ i České republiky. V Čechách jsou knihy stále ještě levnější, než by podle ekonomických pravidel být měly. Vždyť v Německu, jehož trh čítá 90 milionů lidí, stojí román v pevné vazbě 25 eur. Na tom, že v Česku stojí 15 eur, je něco nenormálního. Vždyť se tady vydává pro menší počet čtenářů, a náklady na jeden výtisk jsou tedy vyšší.
* LN Hodně lidí ale tvrdí, že pokud se vyšší DPH bude týkat i knih, přestanou si je kupovat....
Jenže ceny knih budou růst vždycky. Pokud se DPH na knihy nezvýší, neznamená to, že budou knihy levnější. Způsobí to pouze to, že jejich ceny nebudou růst tak rychle. Když slovenská vláda snížila DPH na knihy, premiér argumentoval tím, že stagnace slovenského trhu dosáhla jedné třetiny. Na tuhle „ekonomickou perlu“ nikdy nezapomenu. Mimo jiné potvrzuje pravidlo, že množství dobrých věcí udělají politici omylem.
* LN Zvýšení DPH se ale netýká pouze vydavatelů knih, ale i tisku...
To je druhá otázka. Dánsko například má jako jediné 25procentní daň na knihy, ale je tam nulová daň na noviny a tisk. Vždyť právě tisk se všude v Evropě bere jako základ přístupu k informacím a ke svobodě názorů. To je základ západní civilizace. A je nutné na politiky v tomto ohledu tlačit, přestože ministr Kalousek je tvrdý oříšek.
* LN Šéfredaktoři některých novin nedávno obvinili ministra Kalouska z útoku na svobodu tisku, zaznamenal jste to?
Jistě. Já si myslím, že po jeho mystifikaci by v žádné civilizované zemi nemohl takový člověk zůstat ve své funkci déle než týden.
* LN Kde se vydavatelům žije lépe, na Slovensku, nebo v Čechách?
Především se žije lépe velkým nakladatelům, protože lépe ustojí jakýkoliv problém. Je hezké být malý a úspěšný, ale to dokáže málokdo. Vydávání knih už není tak zábavné, jako bylo. V podstatě musíme stále řešit to samé: Jestli máme na výplaty a jestli zvládneme vydat další knihy. Slováci to mají ale obecně trochu těžší...
* LN V tom, že mají menší trh?
Trh je samozřejmě výrazně menší. Je-li poměr obyvatelstva 2:1, tak poměr trhu je minimálně 3:1. A všechno, co vychází česky, si koupíte i na Slovensku, čím vzniká na nakladatele velký cenový i termínový tlak. Nicméně slovenský knižní trh má ještě jednu nevýhodu: My nemáme žádnou populární klasickou literaturu, nemáme prakticky ani skutečně vlastní historii. My máme mistry ve fotbale v roce 1976, pak ještě hokejisty a to je asi vše. Další rozdíl je třeba ten, že Slováci, ať jsou považovaní za quasi nacionalisty, tak ani náhodou nekupují knihy o své historii tolik jako Češi. Ti jsou ve skutečnosti o mnoho větší patrioti.
* LN Co se na Slovensku nejvíce prodává?
Oba trhy jsou si podobné, lidé čtou stejné věci. Například Dana Browna. Na Slovensku je ale relativně větší prodej místních autorů. Asi je to tím, že nabídka je méně široká. To znamená, když už se tam něco prodává, tak lidé mají menší možnost volby. Ostatně jedna z nejkrásnějších ekonomických kategorií, paradox volby, mluví jasně. Když by byly na trhu 4 hezké knihy, tak si každý vybere a koupí třeba dvě, ale když jich je 40, tak mnozí odejdou s prázdnou, protože si vybrat neumí.
* LN V Česku se začíná hodně mluvit o elektronických knihách, ve velkém se tady ale ještě neobjevily. Jak je to na Slovensku?
Já osobně už několik let nečtu jinak než na čtečce. Když totiž mám číst rukopisy autorů, je to pro mě snazší, pohodlnější, ekologičtější a levnější si je stáhnout do čtečky než je tisknout. Slovart pak elektronické knihy prodává od poloviny prosince na největším internetovém slovenském knihkupectví Martinus. Zatím ale v elektronické podobě vydáváme pouze domácí autory. Brzy by však měla měla začít velká promoakce, aby se vůbec vědělo, že e-knihy u nás existují. Na Slovensku už navíc funguje to, že nakladatelé kupují společně práva na knihu i práva na e-knihu. Zatím to sice ještě není tak, že bychom je vydávali paralelně, nicméně slovenští autoři jsou e-knihám poměrně nakloněni. Dokonce v rámci promoakce zpřístupní někteří autoři na měsíc svou e-knihu zadarmo.
* LN Čeští nakladatelé často říkají, že mají strach z internetového pirátství, jak si elektronické knihy chráníte?
Já si myslím, že knihy opravdu musí být proti pirátství chráněny. Začít s nechráněnou knihou je cesta do pekla. Tvrdá ochrana knihy (DRM) nezabrání pirátství, ale ochrání prodej. Když něco není vůbec chráněné a vy to dostane a líbí se vám to, tak jednoduše klepnete na přeposlat a je to. Když je ta kniha chráněná, tak už málokdo bude složitě googlovat, jak se ta DRM ochrana dá odstranit...
* LN Čeští nakladatelé říkají, že i přes to, že knihu ochrání, tak bude docházet k jejímu nelegálnímu stahování...
Češi jsou velcí skeptici. Každý nakladatel, se kterým jsem se o tomto tématu bavil, mi říkal, že Češi se přes tuto ochranu dostanou, a jakmile e-knihy začnou, tak celý národ bude stahovat pouze jejich pirátské kopie. Já tomu nevěřím, tak uvidíme, kdo bude mít pravdu.
***
Poměr českého a slovenského knižního trhu je minimálně 3:1. A všechno, co vychází česky, si koupíte i na Slovensku, čímž vzniká na nakladatele velký tlak. Nicméně slovenský knižní trh má ještě jednu nevýhodu: my nemáme žádnou populární klasickou literaturu, nemáme prakticky ani skutečně vlastní historii.
Češi jsou velcí skeptici. Zdejší vydavatelé se bojí, že lidé rychle prolomí ochranu e-knih a celý národ bude stahovat pouze jejich pirátské kopie
Slovenský vydavatel
Juraj Heger (49) Vystudoval Obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické v Bratislavě a tamtéž absolvoval mezioborové studium žurnalistiky na Filozofické fakultě Univerzity Komenského. Od roku 1991 je ředitelem slovenského nakladatelství Slovart, jehož dceřiná firma začala na českém trhu působit v roce 1994. Za tu dobu vydal Slovart více než tisíc českých titulů, a to licenčních knih předních světových nakladatelů, jako jsou Dorling Kindersley, Könemann, Taschen nebo Gallimard. Známé jsou také monografie výtvarných umělců.
