Knoflíková válka, ano, tak se jmenoval ten půvabný francouzský film, ze kterého zbylo úsloví, dnes bychom řekli „hláška“: kdybych to byl věděl, tak bych sem byl nechodil.
Knoflíková demokracie? Vymyslel nám ji Radek John, a pokud nevymyslel, rozhodně ji propaguje na svých billboardech. Navrácení církevního majetku – ano, nebo ne? Jeden knoflík, druhý knoflík. Jako červený a modrý drát ve filmu. Však to znáte. Pekelný stroj nastartován, na displeji obrovskými červenými číslicemi dobíhají poslední vteřiny před výbuchem a hrdina s kleštičkami váhá, který drátek fiknout – červený, nebo modrý.
Na serveru Aktuálně.cz zkusili internetově volit, jelikož v tento pátek a v sobotu jsme měli jít k urnám a dnešní noviny by byly plné komentářů a učenci a politologové by psali, jak to všechno předvídali dopředu. Jelikož ale politická reprezentace ztratila schopnost řídit stát, není schopna na volbách se dohodnou, není schopná ustavit řádnou vládu, není schopná dostát mezinárodním závazkům a není schopná prakticky ničeho, nastupuje internet. Takže volby byly, byť virtuální. Výsledky jsou pozoruhodné a jistě i komentované na jiných místech tohoto listu. Levice, tedy Paroubkovi a Filipovi komunisté, nezískala ani dvacet procent, takřka třetinu hlasů získala Jeho Jasnost, necelou čtvrtinu ODS, strana, která protlačila „toho člověka“ na Hrad, a těsně nad pět procent dostala strana Věci veřejné, strana onoho knoflíkového Radka Johna.
Výsledky jsou a nejsou překvapující. Toto není první internetové hlasování. Konaly se jich stovky, liberální politika tam vždy vítězí. Nicméně zásadní vítězství TOP 09 dokazuje jednu zásadní tezi. Politici vskutku jsou prodavači naděje. Stejně jako obchodníci s deštěm přicházejí mezi zoufalé a vyprahlé občany a nabízejí jim iluzi, že „to bude jinak“.
Samozřejmě, že to nebude nikdy jinak. Věci jsou takové, jaké jsou. Tak například skandál na plzeňských právech, chci se vsadit, nebude vyšetřen a nikdo nebude potrestán a žádný z podvodně získaných titulů nebude zrušen, odskáče to jenom předsedkyně akreditační komise Dvořáková, jelikož hubatě hovořila o mafiánství. Kolik asi vlád přežila velkovýrobna titulů? A vsaďte se, že ve výrobě bude pokračovat, protože naše politická reprezentace podvodné tituly potřebuje k životu, tečka. Nemůže bez nich fungovat. To jen na ilustraci, jak nelze čekat nápravu ani ve věci tak zdánlivě jasné a jednoznačné, jako je tato.
TOP 09 nabízí iluzi změny a do jisté míry ji nabízí i knoflíkář Radek John. Vítězství liberálního proudu na internetu je tradiční. Plyne prostě z toho, že se uskutečňuje vize nového rozdělení společnosti. Kromě osy bohatí – chudí tu vzniká osa vidoucích a slepých.
Ti vidoucí žijí s internetem, ti slepí čtou Blesk a koukají na Novu. Ta první skupina je aktivní, pracuje a nechce se spoléhat na podporu ze státní kasy. A ti druzí nastavují ruku a volí ty, kteří jim usypou. Na praktickou politiku to nemá efekt, zatím. Že nebude mít nikdy? Tím bych si už nebyl tak jist.
