Kritici štědrých dotací na výrobu elektřiny ze solárních panelů jsou přesvědčeni o tom, že právě tento poměr mezi množstvím emisí ušetřených fotovoltaikou a náklady na její dotovaný provoz dokazuje nesmyslnost sázky na fotovoltaiku jako zachránce klimatu. Tři dny, při nichž by teoreticky nekouřily komíny hnědouhelných elektráren, ovzduší v Česku příliš nezlepší, a přitom Češi podle některých odhadů letos podpoří výrobu energie ze solárních panelů částkou kolem tří miliard korun.
Jenže stejně jako průkopníci „jádra“ před padesáti lety tvrdili, že veřejné dotace do jaderné energetiky jsou především investicí do budoucna, zastánci solárních panelů dnes tvrdí to samé o štědré podpoře fotovoltaiky. Skutečný smysl této podpory se podle nich prokáže do deseti, maximálně patnácti let.
„Když se vezme průměrný emisní faktor České republiky, který je v současné době 0,7 tuny CO2 na vyrobenou megawatthodinu, uspořily loni solární elektrárny při výrobě 89 gigawatthodin zhruba 62 000 tun CO2,“ řekl LN mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Vlček. Pětkrát více energie Letos by měly solární panely podle kvalifikovaných odhadů vyrobit asi pětkrát více energie než v roce 2009, celkem 440 GWh, to znamená, že podle stejného vzorce ušetří Česku už 308 tisíc tun CO2.
Je to hodně, nebo málo? Pro srovnání hlavní „energetický znečišťovatel“ v Česku, tedy hnědouhelné elektrárny, vyrobí ročně přes 40 tisíc GWh elektřiny a při své emisní náročnosti zhruba jedné tuny CO2 na vyrobenou megawatthodinu vypustí do ovzduší 40 milionů tun CO2. Každý den tedy v průměru zatíží ovzduší 106 tisíci tunami emisí. Podle velmi hrubého, teoretického propočtu tak solární panely letos ušetří takové množství CO2, jako kdyby se v Česku na tři dny zastavil provoz všech hnědouhelných elektráren.
Ačkoliv různé podobné výpočty používají i ekologové, výsledek se příliš neliší. „Za předpokladu, že by produkce fotovoltaiky byla nahrazena dodávkou elektrárny na hnědé uhlí, ušetří letos fotovoltaika asi 400 tisíc tun CO2,“ řekl LN Karel Polanecký z Hnutí Duha. Pokud by u solárních článků započítala emisní náročnost jejich výroby, dopravy a následné recyklace, úspora emisí by se pohybovala kolem 360 tisíc tun.
I v takovém případě ale jde o úsporu srovnatelnou se zastavením výroby v hnědouhelných elektrárnách na pouhých 3,5 dne. Vzhledem k tomu, že letos by měli Češi zaplatit na podpoře fotovoltaiky asi tři miliardy korun, vycházejí náklady na jednu tunu emisí skleníkových plynů, ušetřených prostřednictvím fotovoltaiky, na zhruba 9 tisíc korun.
Nejméně efektivní způsob
„Podpora výroby elektřiny ze slunečních panelů tak představuje vůbec nejdražší a nejméně efektivní cestu, jak ušetřit emise,“ tvrdí Miroslav Ševčík, ekonom a děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Fakulta ve své studii dospěla letos v dubnu k závěru, že jedna uspořená tuna CO2 prostřednictvím podpory fotovoltaiky vyjde v Česku na částku mezi šesti tisíci a 12 tisíci korunami. Naproti tomu vychází autorům studie jedna uspořená tuna CO2 prostřednictvím výroby elektřiny z biomasy na maximálně čtyři tisíce korun a v případě investic do zateplení budov maximálně na devět tisíc korun. Jinými slovy: kdyby Česko vložilo peníze místo do fotovoltaiky do jiných forem snižování emisního zatížení, podařilo by se mu ušetřit emise a chránit klima mnohem efektivněji.
Ovšem zastánci solárního byznysu nejenže argumentují trochu jinými čísly, ale zároveň upozorňují, že přínos podpory výroby elektřiny ze sluneční energie nelze měřit v řádu několika let. „Fotovoltaika má jako jediný z obnovitelných zdrojů potenciál pokrýt velkou část spotřeby v Česku,“ řekl LN mluvčí České fotovoltaické průmyslové asociace Jan Hlaváč.
***
Podle velmi hrubého rozpočtu solární panely
letos ušetří takové množství CO2, jako kdyby se v Česku
na tři dny zastavil provoz všech uhelných elektráren
