K omezení dopravních kolapsů na silnicích postačí vzájemná ohleduplnost, říkají experti. PRAHA Stává se to čím dál častěji: řidič jede plynule povolenou „stotřicítkou“ po dálnici. Náhle cítí, jak jej provoz nutí stále více a více zpomalovat, až se zastaví úplně. Zanedlouho se vytvoří kolona, ve které může strávit několik desítek minut, v horším případě ale klidně i několik desítek hodin. Civilizace „na čtyřech kolech“ má i své stinné stránky. A ty nedávají dopravním expertům spát. Aby mohli s kolapsy bojovat, snaží se odpovědět na základní otázku: jakým procesem vůbec zácpa na silnici vzniká?
Některé kolapsy mají hmatatelnou příčinu: třeba dopravní nehodu. K nim se mohou přidat i příčiny psychologické. „Když dojde k havárii v opačném pruhu, řidiči se ohlížejí a podvědomě zpomalí. Tak mohou způsobit kolonu, v horším případě i další nehodu,“ varuje koordinátor Jednotného systému dopravních informací pro ČR Jaroslav Zvára.
Hlavní, ale zdaleka ne jediná příčina zácp je nasnadě: „Máme se dobře, a téměř každý si může dovolit mít auto,“ konstatoval Zvára. České komunikace narůstajícímu „návalu“ nestačí. Na takovou hustotu provozu prostě nejsou stavěné.
Pomohla by tedy výstavba dalších a dalších silnic a dálnic? Podle Zváry například Nizozemsku výstavba dalších komunikací nepomohla. „Na ranní cestě do Haagu nebo Amsterodamu, kde mají obrovské čtyřproudové dálnice, strávíte v koloně třeba hodinu. V každém autě tam přitom sedí jeden člověk,“ upozornil Zvára.
Expert: Předjížděním získáte jen dobrý pocit Příčin kolon na dálnicích je daleko víc než jen obecný blahobyt. Pro laika možná překvapivě je mezi nimi i vysoká rychlost. A to nejen proto, že kvůli ní může dojít k havárii, která komunikaci jednoduše zablokuje. Podle Zdeňka Hrubého z Centra dopravního výzkumu se s rostoucí rychlostí vozidel zvětšují také rozestupy mezi jednotlivými auty. „Vyčerpá se tak kapacita komunikace a bez viditelných příčin se utvoří tří- až čtyřkilometrové fronty,“ vysvětlil Hrubý. Takto vytvořeným kolonám by alespoň částečně mohl zamezit tzv. systém liniového řízení, tedy proměnných dopravních značek a čidel v řadě za sebou.
Když se totiž v daném úseku při koloně sníží rychlost například na padesát kilometrů v hodině, rozestupy mezi jednotlivými auty se zmenší, a provoz se tím pádem zrychlí. „Zde je ale na místě vzájemná ohleduplnost. Řidiči musí skutečně dodržovat rychlost a plynulost provozu. Když někdo předjede ostatní, získá možná pár metrů navíc a dobrý pocit, ale ostatní řidiče o desítky minut zbrzdí,“ upozornil Jaroslav Zvára.
Spousty stresů v zácpách by ale Češi zůstali ušetřeni, pokud by se stát o komunikace lépe staral. Kolonu totiž někdy způsobí i špatný stav vozovky nebo špatná signalizace.
