Devátý duben je den, kdy se má opětovně sejít kolumbijský prezident Juan Manuel Santos s venezuelským prezidentem Hugem Chávezem v Cartageně de Indias. Nepůjde jen o obyčejnou schůzku, kde se budou samozřejmě řešit i obchodní vztahy mezi oběma zeměmi a společný postup proti obchodu s drogami. Je v zájmu obou zemí dosáhnout bilaterální obchodní dohody, kterou Venezuela nazývá Dohoda ekonomické a výrobní komplementace. Chávez však chce dohodu bez velkých deficitů, neopakovat třeba rok 2008, kdy prodělal skoro pět miliard dolarů. Naopak Santos hájí práva kolumbijských vývozních firem, které mají spousty zboží. Právě velký finanční dluh Venezuely za nezaplacené kolumbijské zboží z minulých let přiměl Santose mimo jiné navázat vřelejší vztahy s Caracasem. Tlak kolumbijských podnikatelů dosáhl svého bez ohledu na politické rozdíly obou zemí a jejich diametrálně odlišné vztahy s USA. Výsledky se pomalu dostavují: Chávez uvolnil prvních 700 milionů dolarů kolumbijským vývozním firmám.
Třetí vzájemná schůzka byla původně plánována na 1. dubna, jenže Chávezovo letadlo se „zaseklo“ v bolivijské Cochabambě, odkud měl přiletět do Kolumbie. Nicméně nelenil a prohlásil, že USA chtějí vyprovokovat válku mezi jejich zeměmi. Zvlášť se prý chystají na období prezidentských voleb v roce 2012, kdy by měl, jak stále proklamuje, získat mandát na dalších šest let.
V pozadí klidných obchodních jednání je i jiná hra. A v ní je Santos v pěkných kleštích. Stal se sice Chávezovým přítelem a upravil napjaté sousední vztahy nedobré pro obchod, ale vše něco stojí. Na druhé straně je totiž i nadále tradičním spojencem USA. Těžko se dá sedět na dvou židlích. Vše začalo loni 10. srpna. Tehdy kolumbijské policejní jednotky zajaly Walida Makleda, venezuelského Syřana, velkého narkokápa, operujícího hlavně ve Venezuele. O jeho vydání požádala jak Venezuela, tak i následně USA. Santos pošle narkokápa spíš do Venezuely než do USA, a proto chce nyní od něj před jeho vydáním alespoň získat potřebné informace.
Santos si sice nechce rozhněvat strýčka Sama, ale 16. listopadu 2010 již řekl: „ Dal jsem slovo prezidentu Chávezovi, že jakmile se ukončí právní formality, ke kterým jsme vázáni, předáme toto individuum venezuelským autoritám. Vždy jsem věřil, že slovo je třeba plnit, a taky je splním.“ Je to jistě vysoká hra a má už velmi nepříjemný dopad ve Washingtonu. Chávez totiž chytře před časem nabídl Santosovi jakousi výměnu. Předal mu řadu zajatých členů kolumbijských geril FARC a ELN i dalších narkokápů. Prostě si Santose zaháčkoval. Jak se zachová USA vůči svému příteli v Bogotě? Makled totiž není zdaleka jen tak obyčejný obchodník s drogami či vrah a pašerák. Ve Venezuele se pohyboval i v nejvyšších politických kruzích. V USA jsou přesvědčeni, že drží kardinální důkaz, který spojuje Cháveze s pokoutním obchodem s drogami. Velice je láká i to, že Makled v kolumbijském vězení docela rád hovoří o všem – i o vztazích vysokých politických funkcionářů a důstojníků armády Venezuely s jeho nelegálními obchody s drogami. Sám se vychloubá, že dopravoval do USA na 300 tun kokainu měsíčně a měl tisícovkami dolarů podplacenou spoustu úředníků a generálů. Chávez kontroval, že USA chtějí Makleda, jen aby z něj vyrazily cokoliv k jeho znevážení a zneuctění. USA přesvědčují Santose, na kterém rozhodnutí leží, že zákony extradice se neřídí jen preferencí podle národnosti ani podle času vyžádání, což obojí hraje ve prospěch Caracasu. Santos sice už dal slovo Chávezovi, ale snaží se hrát na obě strany. Dovolil, aby USA měly k Makledovi přístup a vyšetřovaly jej, dokud je v Kolumbii.
A tak je možné, že se počáteční hněv strýčka Sama na Santose zmírní, když získají alespoň důležité informace a důkazy proti Chávezově vládě. Chytrá horákyně by z něj měla radost.
***
V USA jsou přesvědčeni, že Makled drží kardinální důkaz, který spojuje Cháveze s pokoutním obchodem s drogami
O autorovi| MNISLAV ZELENÝ-ATAPANA, etnograf
