Snímek podle opavského ústavu vznikl jen díky štěstí a připravenosti. „Navzdory slibné předpovědi jsem musel ujet přes 300 kilometrů a pak jsem si uvědomil, že večer 5. března 2024 pravděpodobně nepořídím žádný snímek komety 12P/Pons-Brooks,“ vzpomíná Horálek. Když totiž dorazil do Telgártu na Slovensku, obloha byla zatažená. Proto se rozhodl přesunout na jih k městu Revúca.
Astronomický snímek dne NASA (APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují osvětným popisem editoři prof. Jerry Bonnell a prof. Robert Nemiroff, spolupracovníci NASA. Na sociálních sítích APOD sledují stovky milionů návštěvníků denně. |
„Celou cestu byla na silnici opravdu hustá mlha. Když jsem konečně dojel do Revúce, obloha se projasnila, ale tuto lokalitu jsem vůbec neznal, takže jsem jen těžko hledal místo s výhledem ke kometě. Nakonec, když už jsem to vzdával a vracel se zpět, objevila se přede mnou napravo cesta na pole. Tak jsem na ní najel, otevřel dveře a koukám, že mám perfektní výhled. Už jsem neztrácel čas, ustavil montáž a začal fotografovat naslepo.“
Až na snímcích Horálek zjistil, že kompozice se vzdáleným stromem a mlhou osvětlenou projíždějícími auty vyšla. A stejného názoru byla i NASA, když snímek jako už 15. Fyzikálního ústavu v Opavě a 19. se vznikem na Slovensku ocenila jako Astronomický snímek dne.
Viditelná pouhým okem
V době snímání z louky u Revúce byly kometa i galaxie v Andromedě nízko nad severozápadním obzorem. „Kometa se pozvolna pohybuje souhvězdím Andromedy, kterému vévodí na tmavé obloze očima viditelná spirální galaxie, známá také pod označením M31,“ vysvětlil Fyzikální ústav v Opavě v tiskové zprávě.
Zatímco kometa se podle něj v době focení vyskytla od Země 1,7 astronomické jednotky, tedy asi 250 milionů kilometrů daleko, galaxie leží řádově sto miliardkrát dál. Kometa v prvním březnovém týdnu prolétala kolem galaxie úhlově blízko. Nejblíže byla v sobotu 9. března, a to jen asi 9 stupňů jihozápadně, dodal ústav.
Kometa však bude pozorovatelná i nadále, a to mezi 27. březnem a 19. dubnem. V následujících týdnech se totiž přesune k souhvězdí Berana a poté Býka, ve kterém také zmizí z našeho dohledu.
Aktuálně 12P/Pons-Brooks dosahuje jasnosti 6. magnitudy, postupem týdnů ale zesílí až na 4,5. Jako slabou skvrnu ji pak na nebi bude možné najít i pouhýma očima. Momentálně je ovšem pro její pozorování nezbytná mapka a malý dalekohled.