Politik, který dostane vizi, by měl jít k doktorovi, utrousil kdysi Helmut Schmidt. A co když takovou vizi, dokonce vizi hospodářské strategie do roku 2020, dostane celá Evropská komise? Včera zveřejněný dokument vychází z předpokladu, že krize ukázala nutnost hlubší ekonomické koordinace – tedy posunu k evropské hospodářské vládě. Cíle navrhované komisí vypadají na první pohled hezky: m. j. investovat tři procenta HDP do vědy, vyvést 20 milionů lidí od hranice chudoby, snížit o 20 procent emise CO2, prohnat 40 procent každého populačního ročníku vysokými školami.
Za každým tímhle cílem ovšem trčí konkrétní politický spor, boj o určení peněz v rozpočtu nebo třeba hlubší otázka, jestli náhodou zmasovění vysokoškolských studií nevede k jejich úpadku. Už proto by si celý dokument zasloužil řádnou debatu. Jenže komise svůj papír chápe jako podklad, který by si pokud možno už příští měsíc měli osvojit šéfové vlád na summitu EU.
Budou na něm naštěstí i střízlivější povahy, třeba Angela Merkelová, která místo snění o evropské hospodářské vládě svým kolegům doporučuje nejdřív šetřit doma.
A v záloze je i vzpomínka na lisabonskou strategii z roku 2000, která měla unii proměnit v nejúspěšnější hospodářský prostor na Zemi. Šéf komise Barroso však říká: v mimořádné době mají šanci i mimořádná opatření. Proto je lepší přestat se smát a začít dávat pozor.
