V nesčetných rozhovorech, kterými pražský radní Milan Richter zásobuje média (naposledy Platíme, aby si v divadle mohli rozsvítit, LN 3. 5.) se pan radní, kdykoli mu dojdou argumenty, neustále alibisticky odvolává na „odborníky v grantové komisi“. To ne já, to „odborníci rozhodli“, „obraťte se na odborníky“, vzkazuje pan radní nespokojeným divadlům a galeriím (na ty druhé ale v rozhovorech – a nejen on – soustavně zapomíná). Tvrdí přitom, že za plošné dotace na vstupenku, mj. i za dotace pražským turistickým atrakcím (nechutný byznys zvaný „Mucha muzeum“, loutkáři z Karlovky, černá divadla – jen Ta Fantastika, vedle menšinového seriózního repertoáru, jich pro turisty odehraje cca 50 do měsíce!), nemůže on – ale odborníci, kteří prý těmto opičárnám udělili tzv. akreditaci.
Jaká je skutečnost? Odborníci, na něž se pan Richter tak rád odvolává, se všichni, jako jeden muž a dvě ženy, shodli na něčem úplně opačném – chtěli totiž Richtrův podpěrný pilíř turistickému byznysu od počátku zrušit: „V této grantové skupině je dle komise přidělení dotace neprůhledné a neúčelné z odborného i ekonomického hlediska. Členové komise proto grantovou skupinu č. 1 zásadně odmítají, jsou proti mechanickému přidělování grantové podpory a navrhují, aby v příštím grantovém řízení byla tato skupina zrušena.“ (Všemi členy komise autorizovaný zápis z 31. ledna 2008.)
Později chtěla GK tento absurdní pilíř – aby neohrozila nikoho z cca 700 ostatních žadatelů, netrpělivě čekajících na dotace – alespoň omezit a přesunout z ušetřených zdrojů tyto korupční peníze do potřebnějších kategorií. I to nám pan Richter hodil na hlavu – s tím, že „jeho“ pilíř je nedotknutelný, že od boku vystřelených 25 procent z celkové částky, tj. 50 milionů, musíme „utratit“ tak jako tak, a když někoho vyškrtneme, o to víc v tomto pilíři dostanou ostatní. Teprve potom, co se to ukázalo „politicky neprůchodné“, mávli někteří členové komise nad touto skupinou rukou – aby neohrozili proces dotací pro zbývající subjekty. A přesunuli do důležitého „pilíře“ víceletých grantů, na něž radní zapomněl, prostředky z jiných skupin. I to stálo komisi zhruba měsíční boj s radním…
Prosím tímto radního, aby lež o „odbornících“ už nikdy neopakoval. Grantová komise není ústní voda, aby si s ní pan Richter neustále vyplachoval ústa! Měl by být vlastně komisi vděčný, že za něj – proti jeho vůli – vytáhla horké kaštany z ohně. Vyhlásit pro pražskou kulturu nejdůležitější kategorii víceletých grantů, nechat do ní přihlásit více než tři desítky žadatelů a dopředu nevybavit tuto kategorii ani jedinou korunou, to totiž i v obchodním světě zavání záměrným klamáním veřejnosti, a na to jsou paragrafy. Možná je petice, v níž přes 15 tisíc lidí požaduje Richtrovo odvolání, ještě příliš mírná: radní Richter není z hlediska oklamaných žadatelů zralý jen na odvolání, nýbrž i na trestní oznámení.
***
Grantová komise není ústní voda, aby si s ní pan Richter neustále vyplachoval ústa! Měl by být vlastně komisi vděčný, že za něj vytáhla horké kaštany z ohně.
O autorovi| Vladimír Just, teatrolog a VŠ pedagog Autor je členem grantové komise hlavního města Prahy
