Tři roky na to dokázal Vlček převést slova klasika do reality. Lhal jsem a porušil zákony, připustil ve středu. Včera pak oznámil, že kvůli kauzám spojeným s jeho osobou odchází z politiky. „Mandátu se vzdám ke 30. dubnu,“ potvrdil Vlček s tím, že v květnových volbách za ČSSD kandidovat nebude.
Kompromis na čtyři roky Do role třetího nejvyššího ústavního činitele země, tedy předsedy sněmovny, se Vlček dostal jako výsledek kompromisu. Jeho zvolení po volbách v roce 2006 odblokovalo patovou situaci, když se poslancům našestkrát nepodařilo vybrat nové vedení dolní komory.
Dohoda mezi ODS a ČSSD byla jasná: Vlček slíbí, že se po pár týdnech vzdá funkce, a pravice ho pomůže zvolit. Jenže vláda Mirka Topolánka nakonec získala důvěru a Vlček se v křesle udržel. Muž, který začínal jako traktorista a agronom, tak zůstal po celé volební období nejvýše postaveným sociálním demokratem.
Vedení ČSSD neslo jeho vystupování dost nelibě, ostré kritice napříč stranami byl podroben za způsob, jakým vedl v roce 2008 prezidentskou volbu. ČSSD se jej údajně několikrát snažila sesadit. O jeho výměně za šéfa partaje Jiřího Paroubka se hlasitě spekulovalo například v době příprav českého předsednictví Evropské unii. Vlček tehdy tvrdil, že dohoda mezi nejsilnějšími stranami je hotová. Paroubek i Topolánek to popřeli.
Skandál kolem Vlčka se strhl rovněž loni v červnu, kdy se jeho spolupracovníci během oficiální cesty na Blízký východ setkali se zástupci radikálního hnutí Hamás. S triem Kavan, Laštůvka a Opolecká následně Vlček ukončil spolupráci.
