OSTRAVA Budeme prvním krajem, kde na hejtmanství zasednou radní zvolení na komunistické kandidátce. Alespoň v to věří představitelé ostravské KSČM.
K historickému průlomu komunisté nutně potřebují dvě věci - dostatečný počet voličských hlasů pro ČSSD a KSČM v podzimních krajských volbách i ochotu sociálních demokratů s komunisty spolupracovat. Něco takového se komunistům za osm let existence krajů ještě nikde v zemi nepodařilo.
„ČSSD je nejblíže našim programovým cílům. Považuji za přirozené, že po sečtení hlasů bychom spolu měli jednat. Už nyní máme blízkou spolupráci v opozičních klubech v krajském zastupitelstvu. Komunikace by tak neměla být problémem,“ říká staronový lídr moravskoslezských komunistů v krajských volbách Josef Babka.
Komunisté dosahují v krajských volbách na Ostravsku tradičně na druhou příčku, před osmi lety dokonce těsné šlapali na paty vítězné ODS. O vítězství občanských demokratů tehdy rozhodla necelá dvě procenta voličů. Aby však komunisté měli cíl blíže, museli by více uspět i sociální demokraté. Případnou vítěznou koalici totiž zatím nikdy neměly ČSSD a KSČM šanci sestavit.
Komunista Josef Babka si přeje, aby po osmi letech byla pravicová koalice ODS a KDU-ČSL nahrazena „silami levicového spektra“. Nadějně pro komunisty vidí podzimní volby do krajů i kandidát KSČM do Senátu ve Frýdku-Místku Svatomír Recman. „Moravskoslezský kraj může mít velký vliv na Jiřího Paroubka a jeho názory na spolupráci s komunistickou stranou. U nás je možnost spolupráce mnohem vyšší než v ostatních krajích,“ míní Recman.
Komunisté rádi připomínají, že v minulém volebním období od roku 2002 do roku 2006 vládli především spolu s ČSSD Ostravě, ale také Karviné, Havířovu i FrýdkuMístku. V Karviné a v Havířově dokonce měli své historicky první polistopadové primátory. Jenže po posledních komunálních volbách na podzim roku 2006 o mnohé přišli. A to jak o obě křesla primátorů, tak i místa v radách v Ostravě a Karviné. Havířov spolu s Frýdkem-Místkem jsou posledními statutárními městy na severu, kde si KSČM svůj vliv alespoň částečně díky koalicím s ČSSD udržela.
S Jaroslavem Palasem?
Zatím jsme nemluvili Proč museli komunisté do pozadí? Podle Babky za tímto ústupem stojí otázky osobní, lidské a také skupinové zájmy. „Čím je nižší úroveň, tím větší jsou skupinové zájmy. Předpokládám, že úroveň krajů není tak nízká, aby zde skupinové zájmy převlády,“ odpovídá Babka na otázku, jak chce sociální demokraty k případné spolupráci s KSČM přemluvit.
A přiznává, že s krajskou jedničkou ČSSD Jaroslavem Palasem ještě komunisté nejednali. Sociálnědemokratický lídr, který byl v minulosti členem KSČ a poté KSČM od roku 1981 do roku 1994, nechce o případných budoucích koaličních partnerech hovořit. „Koalice se sestavují až po volbách,“ odpovídal na otázky o budoucích koalicích Palas po svém zvolení lídrem krajskou konferencí ČSSD.
„Jedině za předpokladu, že KSČM bude zastoupena v Radě Moravskoslezského kraje, bude naplněn levicový volební program,“ argumentuje Babka. Pravicovému vedení kraje vyčítá například malou starost o různá sociální zařízení či plány na transformaci nemocnic.
V současnosti má KSČM v krajském zastupitelstvu 17 mandátů z 56 možných. Před čtyřmi lety měla ještě o jeden víc. „Osmnáct mandátů, to je laťka, které chceme minimálně dosáhnout,“ uvádí Babka. Moravskoslezští komunisté zveřejnili již i své kandidáty do senátních voleb. V Porubě se o vítězství bude pokoušet současná europoslankyně Věra Flasarová. Ta již přislíbila na to, že by se v případě výhry vzdala svého postu v Evropském parlamentu. To však jen na několik měsíců. Mandát jí vyprší v polovině příštího roku. Ve FrýdkuMístku chce do Senátu bývalý komunistický poslanec Svatomír Recman a v Karviné bude svůj post obhajovat senátor Eduard Matykiewicz. Ten ve stranických volbách porazil karvinského exprimátora Antonína Petráše, který chtěl do Senátu kandidovat rovněž.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
