Sněmovna nyní projednává návrh novely zákona, podle něhož by dluhy dětí do 15 let v budoucnu mohly ze zákona přejít na jejich zákonného zástupce či osobu, která je má v péči.
Většina exekutorů je pro zavedení teritoriality. Proti lobbují jen velké úřady, zní z komory |
V Praze se nyní eviduje 186 dětských exekucí, není ale jasné, které děti dluží městu a jeho firmám a organizacím. „Víme, kolik jich je v Praze, ale nevíme, které se týkají hlavního města, dopravního podniku a dalších jeho společností,“ řekl opoziční zastupitel Patrik Nacher (ANO), jenž návrh zastupitelům předložil. „Nejde o odpuštění dluhu jako jistiny, ale toho nakynutého příslušenství,“ dodal.
Radní Hana Marvanová (za STAN) v diskusi kritizovala současný způsob vymáhání dluhů prostřednictvím exekutorů, který způsobuje zvyšování částek. Podporuje, aby město a jeho společnosti primárně využívaly jiné nástroje. Jako příklad uvedla dohodu městské policie s celní správou, která podle ní dluhy vymáhá citlivěji. Ještě před jednáním pak řekla, že oslovila příspěvkové organizace, městské firmy a odbory magistrátu a již shromažďuje nutné podklady.
Opoziční zastupitel Ondřej Martan (ODS) řekl, že k tomu, aby se město chovalo jako řádný hospodář, musí dluhy vymáhat. „Kdo se bude zabývat vymáháním dluhu?“ řekl. Podle Marvanové bude město konkrétní záležitosti teprve řešit a schválené usnesení je pouze zadáním úkolu vedení města. „Já to vnímám jako ideologický záměr, ne technický postup,“ řekla. Zastupitelé proto poté schválili záměr vypracovat metodiku vymáhání dluhů.
V Česku čelí exekucím přes 6500 dětí a další desetitisíce dospělých si svoje dluhy přinesly z dětství. Dluhy typicky vznikly kvůli nezaplaceným poplatkům za komunální odpad, nevrácení či poškození knihy v knihovně, faktuře za telekomunikační služby či kvůli jízdě načerno.
