MINSK/PRAHA Rozhánění pokojných demonstrací pokračuje, zatýkání a souzení příznivců opozice také. Přesto se některé země Evropské unie přestávají obracet k Bělorusku zády. Příkladem je Itálie. Premiér Silvio Berlusconi do země přijel na oficiální návštěvu jako vůbec první západní vůdce od roku 1994. A tématem jeho cesty byla ekonomika, nikoli demokracie či lidská práva.
Bělorusové se snažili ještě před Berlusconiho cestou ukázat, že umějí dělat vstřícné kroky. Místní parlament proto narychlo pozměnil volební zákon. Nejde sice o zásadní posun směrem k demokratickému hlasování, nicméně opozice například díky němu získá více prostoru v médiích – třetinu toho, co má Lukašenko – a bude zjednodušena i procedura registrace volebních kandidátů.
Italský premiér přijel do Minsku v poledne a Lukašenko ho přivítal ve svém prezidentském paláci. Oba vůdci spolu poobědvali a podepsali smlouvy, které umožní italským firmám investovat v této bývalé sovětské republice. Hned večer se Berlusconi vracel domů. „Odstartujeme tady naše obchodní a průmyslové vztahy,“ uvedl po příjezdu do Minsku Berlusconi.
„Berlusconiho návštěva je pro zemi velkou událostí,“ řekl Valdas Vitkauskas z minské pobočky Evropské banky pro obnovu a rozvoj. „Dokazuje totiž, k jak velkým změnám během posledních let a měsíců došlo ve vztazích mezi Evropskou unií a Běloruskem,“ dodal.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, přezdívaný USA „poslední diktátor v Evropě“, dal ještě před Berlusconiho cestou rozhovor italskému deníku La Stampa. „Jsme připraveni dát Evropě víc, než ona dává nám. Nebudeme se ale před Evropskou unií plazit,“ prohlásil Lukašenko v rozhovoru, z kterého citovala běloruská média. Jak dodal, o lidských právech s premiérem mluvit nebudou. „Nemyslím si, že po mně Silvio bude chtít nějaké záruky ohledně demokratických práv,“ řekl Lukašenko s tím, že naopak některé jiné země by si měly brát z Běloruska příklad.
Zklamání nad cestou vyjádřili zástupci běloruské opozice. „V něčem jsou si Lukašenko a Berlusconi podobní. Berlusconi je také muž mnoha tváří,“ citovala agentura AFP opozičníka Anatolije Lebeďka. „Do Běloruska přijel jako byznysmen. Pro něj je za určitou cenu všechno na prodej a nevadí, že kvůli tomu bude muset obětovat evropské hodnoty,“ dodal.
Bělorusům se hodí zejména Berlusconiho rozsáhlé kontakty po celém světě. „Berlusconi má unikátní osobní kontakty, které mohou přispět k rozšíření našich kontaktů. Navštěvuje Rusko i arabský svět,“ prohlásil ještě před setkáním Lukašenkův mluvčí. Oba vůdci měli podepsat hned několik dohod o spolupráci v oblasti průmyslu, energetiky i hospodářství.
Až do této návštěvy žil Lukašenko v Minsku v izolaci. Jezdili za ním jen podobně „vydědění“ vůdci, jako je on sám – z Libye Muammar Kaddáfí, z Venezuely Hugo Chávez či iránský vůdce Mahmúd Ahmadínežád. On sám až do minulého roku také nikam do Evropy necestoval, protože mu v tom bránily sankce ze strany EU. Ty už však byly Bruselem zrušeny.
***
Ústupky?
Lukašenko a vůdci ze zemí EU Spojené státy před několika lety běloruského vůdce označily za posledního diktátora v Evropě. Kvůli nedodržování lidských práv a občanských svobod do země již od roku 1994 nepřijel žádný z vysokých představitelů zemí EU. Byli zde jen podobně kontroverzní vůdci jako Lukašenko – Mahmúd Ahmadínežád z Íránu či Hugo Chávez z Venezuely.
