Velkostatek Agra Zvíkov na Českobudějovicku totiž začal zřejmě jako první v republice měnit čtyřicet let zavedený zvyk a přestal telatům vypalovat rohy. Majitelé statku na základě zahraničních zkušeností a vědeckých studií tvrdí, že kráva bez rohů dává mléko s nižší výživnou hodnotou než rohaté zvíře.
Tento přístup je ale v rozporu s míněním většiny ostatních chovatelů nejen v Česku, ale v celé Evropě. Telatům se totiž růžky vypalují proto, aby v dospělém věku krávy nezranily jedna druhou, případně nezpůsobily zranění ošetřovateli. Podle majitelů Agry Zvíkov jsou ale případné nevýhody chovu rohatých krav zvířat mnohem menším zlem, než když se telata prakticky zmrzačí.
„Pokud budou krávy dobře nažrané a bude o ně dobře postaráno, nebezpečí poranění je minimální,“ řekl LN spolumajitel statku Jakub Pavlovský. Vychází přitom ze zkušeností z Rakouska, Maďarska a východního Německa, kde telatům přestaly rohy vypalovat už před časem. „Samozřejmě to ale znamená, že pak krávy vyžadují větší pozornost ošetřovatele, musí se lépe hlídat. Případné zvýšené náklady na ošetřovatelskou péči se ale v tomto směru určitě vyplatí,“ tvrdí Pavlovský.
Pokračování na straně 6 Konec mrzačení. Rohaté krávy prý mají lepší mléko
Dokončení ze strany 1
Některé zahraniční studie totiž podle něj docházejí v poslední době k závěru, že když se telatům vypálí ložiska rohů, aby jim dále nerostly, nemůže kráva už nikdy žít plnohodnotným životem. „Je prostě nadosmrti zmrzačená, postižená, a to se nutně musí projevit na kvalitě mléka,“ řekl Pavlovský. Zvíře, které žije tak, jak ho stvořila příroda, je podle něj spokojenější, a mléko má proto vyšší výživné hodnoty i pro člověka.
Ostatní zemědělci jsou ale z experimentu Agry Zvíkov rozpačití. „Nikdy jsem neslyšel o tom, že by rohy měly nějak ovlivňovat kvalitu mléka. To je pro mě naprostá novinka,“ řekl LN předseda Mlékárenského družstva Jih Zdeněk Houška. Telatům se v Česku ložiska rohů vypalují už od sedmdesátých let minulého století a stejná praxe se zavedla i v zahraničí. „Dříve rohy tolik nevadily, protože krávy byly ustájené v úzkém boxu a přivázané na krátkém řetězu. Dnes se ale ve stájích pohybují mnohem volněji, a tak mohou zranit jedna druhou,“ řekl Houška. Rohatá kráva je podle něj také mnohem nebezpečnější pro ošetřovatele.
Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba zase vůbec nevěří tomu, že by rohy vůbec mohly jakkoliv ovlivnit složení kravského mléka. „To je nesmysl,“ řekl LN Veleba. Fakt, že Agra Zvíkov i některé další velkochovy v zahraničí přestaly kravám rohy odstraňovat, označil dokonce za marketingový tah. „Jeho cílem je nalákat některé důvěřivce na ničím nepodložené tvrzení, že mléko od rohatých krav bude pro člověka zdravější,“ uvedl Veleba. Tvrdí dokonce, že když se kravám v minulosti rohy ponechávaly, kvalita mléka nebyla zdaleka tak dobrá jako dnes. „S rohatými nebo nerohatými kravami to ale nesouvisí. Dříve prostě neplatily tak přísné normy na hygienu ve stájích a kvalitu chovu,“ řekl Veleba. Spor o rohaté krávy ale každopádně kromě Česka vyvolává polemiky i v mnoha zahraničních zemích, jako jsou například Nizozemsko, Rakousko, Německo. Některým ochráncům zvířat se totiž nelíbí už samotný fakt, že se telatům rohy vypalují dusíkem či jinou látkou. To může být údajně pro zvířata, když ne přímo bolestivé, tak stresující. Genetickým inženýrům se přitom právě ve snaze ušetřit zvířata bolesti podařilo vyvinout některá plemena, kterým rohy vůbec nerostou. Ochránci zvířat i v tomto případě argumentují tím, že takové krávy jsou stejně postižené, degenerované a musí se to projevit na mléku.
