PRAHA Regulačním poplatkům v krajských zdravotnických zařízeních odzvonilo. Včerejšek byl prvním dnem, kdy za pacienty hradil poplatek ze svého rozpočtu kraj.
Kolik to kraje bude stát? Jen letos se náklady vyšplhají dohromady na tři čtvrtě miliardy korun. A postup hejtmanů sklízí kritiku ekonomů i ministerstva financí. Odborníci totiž považují proplácení poplatků v době finanční krize za neefektivní utrácení. „Myslím, že je to nemravné v jakékoli době. Skutečnost, že se to děje v době krize, podtrhuje tu absurditu,“ říká ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). Kraje i stát budou mít v krizi méně prostředků a o to víc podle něj dopadne vracení poplatků na kvalitu veřejných služeb. Ministr navíc hejtmany varuje: „Kdykoliv kraj požádá o pomoc z centrálních fondů, pevně doufám, že si jejich správci rozmyslí dotovat kraje, které nemají prostředky jen proto, že ty své vlastní používají tímto způsobem.“
Podle Tomáše Sedláčka, člena Národní ekonomické rady vlády, budou peníze použité na vracení poplatků v krajích chybět. „Až se lidi za několik let budou divit, že nebyl postaven most nebo škola, můžou si být jisti, že to je kvůli tomu, že nemuseli platit 30 korun při návštěvě doktora,“ prohlásil. Ani ekonom Jiří Rusnok - přestože je členem ČSSD, která zrušení poplatků prosadila - nepovažuje postup krajů za moudrý. „Je to jen výsledek politického rozhodnutí. Kdyby kraje ty peníze investovaly třeba do zateplení svých vlastních budov, v budoucnu by ušetřily prostředky na jejich provoz a zároveň by to dalo práci lokálním firmám. To by bylo určitě rozumnější,“ soudí Rusnok.
Výtky ale zcela odmítá ekonomický expert ČSSD Jiří Havel, tedy hlavní postava sociálnědemokratické kampaně, která má krizi vysvětlovat občanům. „Právě proto, že je krize, je dobré poskytovat prostředky těm, kteří mají nejnapjatější rozpočty. Je to v souladu s doporučením Mezinárodního měnového fondu,“ tvrdí Havel. „Kraje tak dávají peníze lidem, kteří je určitě utratí. Pomůže to tedy těm nejchudším i ekonomice,“ vysvětluje.
Podle Sedláčka ale v Česku takový postup nefunguje. I kdyby lidé peníze, které dostanou navíc, opravdu utratili, české ekonomice to podle něj nepomůže. Hlavní odbyt má totiž v zahraničí. „Domácí poptávka je jen malé procento HDP. Přes investice do zvyšování spotřeby pomocí třicetikorunového poplatku v ČR cesta nevede,“ oponuje.
Čtěte TÉMA na straně 3
***
„Bylo by rozumnější, kdyby kraje investovaly třeba do zateplení svých budov.“
