Epidemie – ne, pandemie prasečí chřipky je oficiálně u konce. Ona je u konce už nějaký čas. Už v únoru Světová zdravotnická organizace uvažovala o tom, že vyhlásí „postpandemické období“. Tehdy by si možná ještě příliš lidí živě pamatovalo, jak epidemiologové varovali před hromadami mrtvol. Svět vydal miliardy na vakcíny, jež se pak bohaté země v tichosti pokoušely udat v různých méně šťastných zemích (v dřívějších dobách se tomu říkalo neokolonialistické praktiky). U nás jsme byli svědky prestižních soubojů o to, kdo je dost důležitý na to, aby požíval speciální protipandemické ochrany. Prezident našel v povinném očkování předmět odporu bezmála srovnatelný s Lisabonskou smlouvou.
Mechanismus ochrany před nakažlivými nemocemi samozřejmě potřebujeme. Neměl by ale mít sklony k vyvolávání paniky, ani se vystavovat podezření z toho, že je pod vlivem farmaceutických firem. Jinak se ocitá v postavení člověka, který tolikrát volá z legrace o pomoc, že mu pak, až se bude doopravdy topit, nikdo neuvěří. Kolik si nakonec takřečená pandemie na světě vyžádala obětí? 18 499. Jen v USA zahyne na obyčejnou chřipku dvakrát tolik lidí za rok.
Čtěte „Hrozba prasečí chřipky...“ na straně 4
