Federální vláda na svém zasedání projednala pravidla hospodaření s rozpočtovými prostředky. Podle připravovaných zákonů je tvorba rozpočtů přímo závislá na hospodářských výsledcích. Už tedy nebude možné žít na úkor příštích generací jako dosud, kdy vládla priorita výdajů nad příjmy. Federální rozpočet vytvoří pevně určené poměrné části národních rozpočtů, a to na základě měsíčních ekonomických výsledků. Na konci roku bude celkový přínos České a Slovenské republiky do federálního rozpočtu dorovnáván na sjednaný poměr 2:1. Federace už nebude moci uplatňovat přerozdělovací funkci, každá republika si sama rozhodne o svém rozpočtu, zatímco rozpočet federální má sloužit jen k hrazení federálních programů. Rozpočty naplní daň z obratu, spotřební daň a odvody ze zisku. Příjmy Fondu národního majetku nebudou součástí státního rozpočtu a užívány budou podle zvláštního režimu ve smyslu zákona o privatizaci. Rozpočtová pravidla musí být přehledná a pohyb financí v rozpočtech snadno kontrolovatelný.
Mimo program jednání vlády považoval český ministr financí Špaček za potřebné uklidnit majitele rodinných domů i rekreačních chat a chalup. Daně z nemovitostí budou stanoveny na základě daňové únosnosti a spravedlnosti, navíc v přijatelném finančním rozpětí.
Postupně budou zaváděny i jiné daně, například silniční.
(Lidové noviny 20. 9. 1990) Návrhem zákona o zmírnění některých následků majetkových křivd (označovaného jako zákon restituční) se včera zabývaly parlamentní výbory. Základní idea zákona vychází z toho, že se stát musí očistit od nespravedlností, jichž se v minulosti vůči svým občanům dopustil. Podle tohoto zákona by bývalí vlastníci nebo jejich dědicové měly získat zpět přibližně 70 tisíc nemovitostí.
(Lidové noviny 22. 9. 1990)
... A CO TEHDY DĚLAL V. K.
Václav Klaus na konci září 1990 promluvil na výročním zasedání Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu. Podle jeho slov je Čechům a Slovákům stále jasnější, že jediná možná cesta ke zvýšení jejich životní úrovně spočívá ve zrušení institucí centrálního plánování, zrušení kontroly cen, mezd, směnného kurzu a v radikální změně systému vlastnických práv. „Máme nyní šanci změnit vývoj posledních čtyř desetiletí iracionálních ekonomických rozhodnutí a katastrofálních hospodářských politik,“ prohlásil.
O ČEM PSALY LN V ROCE 1911
Po celém průmyslovém Španělsku šíří se velmi nebezpečné hnutí stávkové namnoze charakteru revolučního. Vláda provádí přísnou censuru zpráv za hranice vysílaných a určitého obrazu o nynějším hnutí nelze nabýt. Proslýchá se, že jde o velké spiknutí, z venku živené, aby se vyvolaly vnitřní nesnáze v nynější době, kdy je vláda zaměstnána v Maroku. (LN 20. 9. 1911) Rakousko-uherská banka zvýšila úrokovou míru na pět procent. Krok tento se už všeobecně očekával a je motivován jednak velkou potřebou peněz v tuzemsku, jednak i nedostatkem cizích platidel. Oběh bankovek se zvýšil o 160 milionů korun a obnáší 2315 milionů korun. (LN 22. 9. 1911) Amerika jednou opět znepokojila evropské peněžní trhy.
Z ohlasu, který způsobil pokles akcií United States Steel Corporation, ukazuje, jak silně jsou hospodářské zájmy Evropy vázány na poměry v Americe a jak značně je kapitálové obecenstvo na amerických podnicích interesováno. Pokles je odůvodněný obavami před zákonným zakročením proti ocelářskému trustu. (LN 24. 9. 1911) Ode dneška většina zdejších hostinských zavedla dražší ceny piva. U plzeňského piva činí zdražení 2 hal.
Mezitím však oficielní korporace hostinských prohlašují, že zdražení pivovary provedené hostinští neuznávají a v pondělí koná se zde velká protestní schůze. Předem však již možno říci, že tento protest na zdražení nic nezmění a že zatížení budou jen konsumenti. (LN 24. 9. 1911)
