1. máj se letos v Praze bez demonstrací opět neobešel.
Do většího konfliktu se ale nikomu nechtělo.
PRAHA Čest práci! Komunismus není názor, ale zločin! USA, Izrael, táhněte do pekel! Odpor žije, boj pokračuje!
Takovou směs hesel mohl slyšet včera ten, kdo si udělal ideologickou procházku po Praze a zastavil se na všech demonstracích, které se tu letos na Prvního máje konaly.
Jako první své megafony zapnuli komunisté a členové pravicové Národní strany. Komunisté se už od brzkých ranních hodin začali scházet do prostor pražského holešovického Výstaviště. Před hlavní branou na ně ale už čekala asi dvacítka členů Národní strany, která se nerozpakovala hlásat hesla jako například „Komunista nebo nácek, všechno stejná pakáž“ či „Komunista zůstane navždy komunistou, tak jako vrah navždy vrahem“.
Pro přicházející sympatizanty komunistické strany vytvořili dokonce jakousi „uličku hanby“, kterou nechali komunisty projít. U toho jim rozdávali papíry se seznamem popravených osob za minulého režimu.
„Z kterého zdroje jsou ty seznamy? Přiznám se, že nevím, bude to nějaký oficiální zdroj, asi internet,“ odpověděl mluvčí Národní strany Radim Panenka na otázku, odkud ony seznamy popravených pocházejí. Komunisté, kterých se na Výstavišti sešlo kolem dvou tisíc, jejich provokace nenechali bez povšimnutí, což vyvolalo nejrůznější menší hádky a strkanice. Shodou okolností se právě v tu chvíli z reproduktorů přestaly ozývat písně Daniela Landy. Nahradila je veselá melodie jazzové skladby Bugatti step od Jaroslava Ježka, takže celý konflikt vypadal spíše jako nějaká groteska Charlieho Chaplina. K vážnějšímu střetu ale nedošlo. Poté, co u Křižíkovy fontány zazněla Internacionála, se komunisté rozešli.
Na stejném místě se pak shromáždili příznivci ČSSD, kterých se sešlo kolem tisícovky.
Další demonstrace byla nahlášena v jednu hodinu odpoledne na Střeleckém ostrově. Sešla se tam asi stovka levicových anarchistů. Po projevu jejich „guru“ Ondřeje Slačálka, který připomněl protesty v Chicagu v roce 1886, někteří přítomní vyráběli papírové květiny k uctění památky popravených chicagských odborářů. K žádnému konfliktu nedošlo, na Střeleckém ostrově se poprali jen dva psi, jejichž majitelé byli zaměstnáni vyráběním kytek či popíjením krabicového vína. Aktivisté s červenočernými vlajkami se pak v klidu vydali na Palackého náměstí.
Mezitím se to však začalo na žižkovském náměstí Jiřího z Poděbrad hemžit nacionalisty. Jejich shromáždění oficiálně svolala jako oslavu Svátku práce nacionálně orientovaná Dělnická strana. Pravicových extremistů se zde sešlo asi pět set. Před nimi se na stejném místě sešli také Mladí sociální demokraté. Svolali tam akci s názvem „Více hraček pro deprivované nacionalisty“. Chtěli jim tím vzkázat, že bude lepší, když si „náckové budou hrát s něčím méně ošklivým, než jsou baseballové hole,“ jak stálo na pozvánce.
Nacionalisté si ale později hraček vůbec nevšímali. Po projevech, které většinou kritizovaly současnou vládu a její reformy, se nacionalisté seřadili a prošli ohlášenou trasou Žižkovem. Křičeli u toho hesla jako například „Odpor! nebo Radikálně, sociálně, nacionálně“ a mávali černými vlajkami.
lidovky.cz
Více fotek a video najdete na www.lidovky.cz/domov
***
Výběr výroků z letošního 1. máje: „Kdo je komunista, nemá z ničeho strach, “ řekla mluvčí KSČM Monika Hoření. Navzdory Národní straně komunisté prošli do pražského Výstaviště hlavním vchodem. „Srp s kladivem a rudá hvězda jsou synonymem k hákovému kříži. " prohlásila předsedkyně pravicové Národní strany Petra Edelmanlová při svém projevu, který začínal slovy „Kamarádi, národovci!“ „1.máj považuji za symbol boje proti kapitalismu a komunismus za nejspravedlivější společenský řád,“ řekl na Výstavišti někdejší generální tajemník KSČ Miloš Jakeš. Jeho vrstevníci mu po těchto slovech potřásali rukou. „Česká vláda se s ohnutým hřbetem plazí okolo Bruselu do Washingtonu,“ prohlásil při projevu předseda komunistů Vojtěch Filip. „Myslel jsem, že už nás něco horšího než Špidlova a Grossova vláda nemohlo potkat, ale potkalo,“ tvrdil předseda Dělnické strany Tomáš Vandas na náměstí Jiřího z Poděbrad. „S Komunistickým svazem mládeže nesympatizujeme, protože jsou to stalinističtí nostalgici,“ prohlašoval anarchista Ondřej Slačálek na Střeleckém ostrově v Praze.
