Stolová hora Vladař na Karlovarsku měla v pravěku patrně podobnou funkci jako Pražský hrad. Takový závěr vyplývá z výsledků archeologického výzkumu, při kterém se na úpatí hory našly mohutné dřevěné konstrukce z dubového dřeva. Tento materiál v mokrém prostředí ztvrdne na kámen a přetrvá věky. V tomto případě vydržely trámy skoro 3000 let. Archeologům přálo štěstí, neboť dávní stavitelé budovali svoje dílo na místě bývalé bažiny.
Odborníci oznámili svůj objev letos v květnu, ale jejich informaci předcházelo několik let intenzivních výzkumů. Experty popoháněl nejen zájem, ale rovněž fakt, že na svazích Vladaře i na jeho plochém temeni se pilně činili také zcela jiní „experti“ - hledači pokladů s detektory kovů. Stolová hora totiž v dávné minulosti sloužila jako keltské hradiště. Podle dosavadních poznatků mělo patrně stejnou rozlohu jako opidum Závist, jež se nacházelo nedaleko dnešní Prahy. Novodobí vandalové pátrali především po duhovkách, zlatých mincích hojně používaných v keltském prostředí.
Objev mimořádně zachovalé dřevěné konstrukce, zřejmě součásti pevnostního valu, je na evropském kontinentu unikátní. Odborníci z Archeologického ústavu AV ČR v Praze, ze Západočeské univerzity v Plzni, Krajského muzea v Karlových Varech a občanského sdružení Vladař nyní usilují o to, aby lokalita získala status památky UNESCO.
Archeologický objev století
Nález unikátní dřevěné konstrukce z pravěku oznámili letos v květnu archeologové Západočeské univerzity v Plzni. K objevu století, jak odborníci nález označili, došlo při průzkumech vypuštěného rybníka na úpatí stolové hory Vladař u Žlutic na Karlovarsku.
Opevněná akropole a předhradí o rozloze více než sto hektarů se téměř před třemi tisíci lety rozkládaly na vrcholové plošině a úpatí stolové hory Vladař. Hradiště chránily mohutné příkopy a valy, což dokazuje masivní roubená konstrukce z dubových hranolů, kterou objevili archeologové ve vypuštěném rybníku. Experty překvapilo stáří konstrukce, pocházející z 8. až 4. století př. n. l. Na Vladaři možná žily stovky, i tisíce lidí. V určitém období mohlo být hradiště pouze sídlem vrstvy náčelníků nebo kněží, podklady pro přesnější odhady zatím chybí.
Jezírko na akropoli sloužilo jako zásobárna vody. Průzkum sedimentů z oválné vodní nádrže o rozměrech 45 x 30 m a hloubce 2,7 m přinesl cenné informace o životě na hradišti. Semena máku setého objevená v nádrži pocházejí z doby asi 400 př. n. l. Představují jeden z nejstarších nálezů této kulturní rostliny u nás.
Za tajemstvím energie Začátkem dubna předvedli čeští vědci tokamak Compass - reaktor na termojadernou fúzi. Výzkumné zařízení, které jim bezplatně poskytla Británie, instalovali ve zcela nové budově Ústavu pro jadernou fúzi Akademie věd v Praze. Compass patří mezi střední tokamaky a svými parametry je podobný mezinárodnímu experimentálnímu tokamaku ITER, stavěnému v Cadarache na jihu Francie.
Čtení DNA pšenice Dědičná výbava pšenice je napsána 17 miliardami písmen genetického kódu. To je bezmála šestkrát více než u člověka. Rozsah dědičné informace je jen jednou z překážek, které čtení DNA u této plodiny komplikují. Tým Jaroslava Doležela
z Olomouckého Ústavu experimentální botaniky AV ČR vyvinul originální metodu třídění porcí rostlinné dědičné informace, tzv. chromozomů, takže lze číst DNA po částech. Informace o všech genech pšenice pomůžou při šlechtění jejích nových odrůd.
Dinosaurus v Praze Jediný model kostry dinosaura rodu Carnotaurus v Česku je od prosince vystaven na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Muzeum pojmenované podle významného paleontologa profesora Ivo Chlupáče představuje vývoj fauny od nejstarších forem života až po současnost. Expozice obsahuje stovky „kamenů“ s otisky dávných živočichů, dále trojrozměrné modely zvířat i obrazy odpovídající posledním poznatkům o jejich vzhledu.
