PRAHA „Narodil jsem se v roce 1941 téměř přesně v den, kdy Německo napadlo Sovětský svaz, tedy ve válce,“ začíná svoji biografii Václav Klaus.
Na Hrad, kam byl zvolen 28. února 2003, to současný prezident neměl daleko. Narodil se totiž na pražských Vinohradech a v prostředí Tylova náměstí prožil celé dětství. Po studiích na Vysoké škole ekonomické pracoval ve Státní bance československé. Sametová revoluce ho zastihla v Prognostickém ústavu. Po roce 1989 se stal federálním ministrem financí a později premiérem. V roce 1991 stál u zrodu Občanské demokratické strany. Po jedenáct let byl jejím předsedou.
„Zajímá vás naše rodina? Tak se ptejte. Mám zmapovaný rodokmen až do osmnáctého století,“ začíná vyprávět syn současného prezidenta Václav Klaus mladší.
Na rozdíl od svého předchůdce Václava Havla nepochází Klaus z bohatých vrstev. Prarodiče současného prezidenta žili v okolí Nepomuku, oba byli zemědělci. Matka současného prezidenta se narodila v Prčici. „Vždyť víte, to je ta vesnice, kam můj otec pravidelně pochodoval, možná kvůli mamince,“ směje se Klausův syn Václav. I její rodiče byli zemědělci.
Veřejnosti je známý silný vztah současného prezidenta k matce Marii, která před necelými dvěma lety zemřela. „Byl jsem vždycky zvyklý, když jsem nějak doletěl, hned volat matce. Jen tak, abych jí řekl, že jsem v pořádku,“ vyprávěl často současný prezident. Jeho matka měla před válkou uměleckoprůmyslový ateliér a později psala básně. Sama si vydala dokonce dvě sbírky lyrických veršů.
Otec současného prezidenta , který zemřel v roce 1974, byl celý život úředníkem. Jeho heslem bylo: „Sport a vzdělání, to jsou dvě věci, které dětem musíme dát.“
Se svojí manželkou Livií má Klaus dva syny, Jana a Václava. „Jsme strašně konzervativní rodina, jména dáváme podle babiček a dědečků,“ říká Václav Klaus mladší, když vypráví o rodině.
Po celou svoji politickou kariéru, kterou zahájil brzy po sametové revoluci, si Klaus na pevné rodině zakládal. Když Jan Ruml a Ivan Pilip zahájili v listopadu 1997 tzv. Sarajevský atentát, postavila se celá rodina za Klause. „Tvé svědomí je čisté a tím se od nich odlišuješ. Zkrátka nestrpěli a nemohli strávit, že jsi o něco schopnější, chytřejší než oni, a využili ke svému postupu nechutných praktik... vyhrál jsi morálně a lidsky, jsem rád, že jsem tvůj syn. Honza,“ četla manželka Livia Klausová dopis jednoho ze synů při manifestaci Klausových příznivců na Václavském náměstí.
Za Klausem ostatně stála jeho manželka i v době, kdy bulvární deníky zveřejnily fotku, na které se Klaus líbá s blondýnkou. „Stala se nějaká událost kromě povodní? Fotografie v Blesku? Co s tím mám společného? Mně to přece vůbec neublíží,“ říkala.
POZOR! ČTĚTE V PONDĚLÍ Průzkum LN: Jak lidé hodnotí pět let Václava Klause ve funkci prezidenta
PRAHA Ze strany otce Chodové, ze strany matky Moraváci. To jsou rodinné kořeny kandidáta na prezidenta Jana Švejnara.
„Moje maminka pocházela z původně bohaté statkářské rodiny, později ale o všechno přišli,“ vypráví lékařka Marta Švejnarová, matka Jana. „My jsme byli Chodové z Domažlic, úplně chudí. Můj otec pracoval u železnice, měl dvanáct sourozenců, a maminka zemřela, když mně byly tři roky,“ vypráví Janův otec Zdeněk Švejnar.
Sám Jan Švejnar se narodil v roce 1952 v Praze na Smíchově. Těsně před maturitou ale emigroval i se svojí sestrou za rodiči do Švýcarska. Ekonom Zdeněk Švejnar totiž už od roku 1968 pracoval v Ženevě pro OSN. „Když byl Honza před maturitou, tak mi z Prahy vzkázali, že mám nárok na diplomatický pas, tak abych si pro něj přijel. To už jsem ale tušil, že to je bouda a že bych se z Prahy už nevrátil,“ vypráví Zdeněk Švejnar, proč svým dětem na jaře roku 1970 spěšně vzkázal, aby odjely do Švýcarska. Janovi rodiče byli do Švýcarska vysláni komunistickou vládou, protože se ale nevrátili do Prahy, začala pravděpodobně v roce 1972 jejich odchod vyšetřovat StB. „Pan Švejnar starší pracoval v šedesátých letech u Mezinárodní organizace práce, kam byl vyslán z Prahy. Býval kontraktuálně posílán na mise do Afriky. O žádném exilu nemohla být ani řeč,“ vzpomíná bývalý předseda ženevského krajanského spolku Beseda Slovan František Chládek. Podle jeho vzpomínek se Švejnarovi s krajany začali stýkat v polovině sedmdesátých let. „Oba byli partajníci. Ostatně to musel být každý, kdo byl vyslán do nějakých mezinárodních institucí. Jeho manželce se již na vysoké škole říkalo ,Rudá Marta‘, jak se o tom vyjádřila její bývalá spolužačka z medicíny,“ říká Chládek.
O komunistické minulosti ostatně hovoří i sami Švejnarovi. „Podepsal jsem to na konci roku 1947 a tím jsem se zachránil. Kamarádi, kteří to nepodepsali, byli vyhozeni ze studia. V té době jsem ale nebyl sám,“ vzpomíná Zdeněk Švejnar.
Jan Švejnar ve Švýcarsku se svými rodiči dlouho nepobyl. Poté, co ho nechtěla přijmout žádná evropská univerzita, protože neměl maturitu, odcestoval studovat do Spojených států amerických. „Se Švejnarovými se znám od roku 1970, jsou to strašně milí lidé. Můj manžel pomáhal jejich synovi zařídit studium v USA,“ vypráví o Švejnarových Libuše Paukertová, která rovněž emigrovala do Švýcarska.
Ve Spojených státech zahájil Jan úspěšnou akademickou dráhu. Doktorát udělal na prestižní Princetonské univerzitě a plně se věnoval vědě. „Za námi jezdil většinou jen o prázdninách, protože byl strašně pilný a měl moc práce,“ vypráví Janův otec. V roce 1991 pak založil v Praze ekonomický institut CERGE, který dodnes vede.
Janova sestra Daniela ve Švýcarsku zůstala. „S Danielou jsme pořád v kontaktu, ta zůstala ve Švýcarsku a nyní se na chodu našeho spolku podílí,“ říká Chládek.
***
Život Václava Klause
v datech
1941 se narodil v Praze
1963 ukončil studia na Vysoké
škole ekonomické
1989 se stal federálním
ministrem financí
1991 byl jmenován
místopředsedou vlády ČSFR
1991 spoluzaložil ODS, až do
konce roku 2002 byl jejím
předsedou
1992 vyhrál volby a stal se
předsedou vlády ČR
1996 post premiéra obhájil
1997 rezignoval na funkci
1998 předseda PSP ČR
2003 zvolen prezidentem
Život Jana Švejnara
v datech
1952 narozen v Praze
1970 odchází za rodiči do
Švýcarska a posléze sám
studovat do USA
1979 získal doktorský titul
(PhD.) na Princeton University
od roku 1991 je ředitelem
ekonomického institutu CERGE
v Praze
od roku 1996 je profesorem
ekonomie na University of
Michigan
od roku 2003 byl
předsedou dozorčí rady ČSOB
(činnost pozastavil
v listopadu 2007)
