Bylo to vcelku příznačné. Rusové žádali svolání mimořádné schůzky Rady bezpečnosti OSN už v sobotu, Američané ale souhlasili až se včerejškem. Důvody byly očividné. Moskva chtěla svoji novou roli tišitele doutnajícího korejského konfliktu plně rozehrát ještě ve chvíli, než se uhlíky konfrontace mohly rozžehnout ještě víc. Neboli než Jihokorejci zahájí námořní manévry plánované u již tak výbušné hranice oddělující oba korejské rivaly. Američané stojící tradičně na straně Soulu ale na tuto vějičku neskočili. Nakonec rozhodla vyšší moc – počasí, tedy pokud se Moskvě konečně nepodařilo poručit větru a dešti – a manévry byly odloženy, takže Rada bezpečnosti se nakonec sešla dříve.
Pak je tu ale další, větší problém.
Tedy, jak najít shodu v rozdílných postojích a zájmech mezi pěticí stálých členů vrcholného orgánu světového společenství. Američané s Brity a snad ještě s Francouzi jsou jako obvykle připraveni Severní Koreu za její adventuristické chování pranýřovat. Rusové balancují mezi rolí alespoň vlažných spojenců Pchjongjangu – ve snaze vyvážit roli Číny – a znepokojeného zástupce mezinárodního společenství, který si pořád hraje na velmoc. Peking přinejmenším navenek hraje výše naznačenou roli patrona stalinistické KLDR, spíše však kvůli svým regionálním zájmům – ostatně i některé depeše zveřejněné proklínaným serverem WikiLeaks ukázaly, jak minimálně část čínského vedení ztrácí se svými severokorejskými soudruhy trpělivost. Výsledkem této velmocenské rošády tak bývají rezoluce OSN odsuzující eskalaci napětí (většinou bez jmenování viníků) a vyzývající ke zklidnění situace (pro jistotu všechny aktéry).
Pak je tu ale poslední, největší problém. Severokorejské vedení sice mocenské hrátky bedlivě sleduje a nelibě nese i pranýřování, byť otupené kompromisy v Radě bezpečnosti. Víc si z toho ale nedělá. Permanentní napětí živené občasnými provokacemi je pro vládce v Pchjongjangu zárukou přežití. Na tom se nic zásadního nemění, ani když Rusové či snad Číňané na chvíli dostanou rozum.
***
Permanentní napětí živené občasnými provokacemi je pro vládce v Pchjongjangu zárukou přežití
