Lze popsat realitu, aniž získáme brichtovský odér?
Někteří lidé tvrdí, že politická korektnost je prostě slušnost, jež velí neurážet. Jiní namítají, že je to cesta do pekel: dáváme-li úzkostlivě pozor na každé označení, aby se nedej bože nedalo vykládat jako urážka, ocitneme se v džungli pokrytectví. Z veřejné debaty zmizí informace a nahradí ji jen sterilní balast. Má ale v tomto sporu význam „kauza“ Aleše Brichty? Prakticky ne.
Přepjatá politická korektnost může mít neblahé důsledky. V Kanadě nesdělují lékaři rodičům pohlaví očekávaného dítěte. Proč? Protože například indičtí přistěhovalci, kteří si cení více chlapců, by se při zprávě o dívce rozhodli pro potrat. To je ukázka vytěsněné informace, která říká, že chování některých skupin, v tomto případě Indů, vede k riziku potratů. Jenže politická korektnost, zapovídající stigmatizaci, ba jen pojmenování těchto skupin, vede k tomu, že pohlaví dítěte se nedozví nikdo. Jen proto, aby nebylo řečeno nahlas, že je to kvůli Indům.
Je takovou vytěsněnou informací i výraz „cikáni kradou kola“? Podle Aleše Brichty, Jiřího Čunka i mnoha jiných určitě ano. Podle nich tu opravdu řádí politická korektnost. Můžeme namítnout, že média si dělají legraci z kolektivních Němců a Rakušanů (viz česko-rakouský národ Fritzlů v podání Zeleného Raula). Když tu tedy nehrozí kanadská verze politické korektnosti, proč bychom nemohli popsat realitu slovy „cikáni kradou kola“, aniž bychom získali nepříjemný brichtovský odér? Odpověď získáte poměrně jednoduše. Zkuste si vzpomenout, kdy jste naposledy slyšeli o násilném útoku na Němce či Rakušana za to, že je Němec či Rakušan, a kdy jste slyšeli o útoku na Roma za to, že je Rom. Ten rozdíl ve stupni ohrožení bije do očí.
Brichta o sobě tvrdí, že není rasista, což mu můžeme věřit. Jeho problémem není ani rasismus, ani politická korektnost, ale prostě hloupost, jež mu zabraňuje lidsky rozlišovat.
Čtěte Téma na straně 2
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
