Techniku korespondenční volby vysvětlil vrchní ředitel sekce právní a konzulární Martin Smolek. Je podle něj potřeba oddělit činnosti před volbami a po nich. „Z pohledu ministerstva zahraničí je nutné ověřit zastupitelský úřad, vydat vyhlášku, zapsal voliče do zvláštního seznamu voličů a nejpozději 25 dní před volbami zaslat dokumenty,“ vyjmenoval kroky. Volič musí podat žádost o zápis do zvláštního seznamu a žádost o vydání písemnosti.
V zahraničí nyní pobývají statisíce Čechů, podle ministerstva vnitra, které vychází z informací ministerstva zahraničních věcí, je jich mezi 400 a 600 tisíci. „Jsou to počty, které jsou zatím pouze kvalifikovaným odhadem, vycházíme z kombinace různých českých i zahraničních odhadů,“ řekl na úvod brífinku zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti Jiří Krátký.
Trend stěhování Čechů do jiných států lze podle něj očekávat i v dalších letech, jejich počet určitě poroste. „Nejvíce Čechů máme v Německu a ve Velké Británii, mezinárodní trh práce je otevřený a Čechům se chce ven,“ pokračoval Krátký.
Jde jak o Čechy, kteří žijí v jiné zemi trvale, tak o ty, kteří jsou v zahraničí na krátkodobém pobytu. V seznamech voličů u zastupitelských úřadů je jich vedeno zhruba jen 20 000, je ale předpoklad, že zavedení korespondenční volby by vedlo ke zvýšení zájmu o hlasování. Češi v zahraničí mohou nyní hlasovat na velvyslanectvích.
Mnoho lidí, kteří v cizině dlouhodobě pracují, stále podle Krátkého považuje Česko za svůj domov a počítá s tím, že se do země vrátí. I proto je důležité, aby měli umožněno ze zahraničí volit co nejlépe.
Volba je momentálně náročná například z Kanady, kde mnoho Čechů žije. Poslední volby popsal generální konzul v Torontu Petr Buriánek. „Žije tu 52 tisíc občanů Česka. Ve sněmovních volbách v roce 2021 odvolilo 185 lidí, v loňských prezidentských volbách 201 lidí v prvním kole a 275 v kole druhém,“ uvedl.
Pro krajany je korespondenční volba klíčová. „Do Toronta lítají volit lidé z celé Kanady, musí si brát dovolenou, odvolit pro ně znamená zásah do života a zároveň utratí i mnoho peněz,“ doplnil Buriánek.
Slovensko zavedlo korespondenční volbu už v roce 2006. Velvyslankyně Ingrid Brocková popsala zkušenosti. „Už v prvním roce o korespondenční volbu projevilo zájem více než tři tisíce Slováků, nikdy nedošlo ke zpochybnění jediného hlasu,“ popsala.
Poslanci se v pátek znovu vrátili k úvodní debatě o sporném zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v cizině. Předlohu prosazuje koalice, aby ulehčila těmto lidem hlasování. Nyní musí cestovat na zastupitelské úřady někdy stovky i tisíce kilometrů. Opozice projednávání předlohy brzdila.
Opoziční poslanci označují zavedení korespondenční volby za účelové s ohledem na podporu vládních stran mezi Čechy v cizině, kteří doposud musí jezdit volit na ambasády. Koalice proto potřebnost zdůvodňuje tím, že by hlasování poštou usnadnilo zahraničním Čechům uplatnění volebního práva.
Česká republika je jedním ze čtyř členských států EU, v nichž není možné korespondenční volbu ze zahraničí využít. Kromě Česka nezavedly zjednodušenou volbu dopisem ze zahraničí Francie, Chorvatsko a Malta, z dalších evropských zemí také Island. Ve Francii se však dá od roku 2020 volit ze zahraničí prostřednictvím internetu.
