Kromě Česka neumožňují zjednodušenou volbu dopisem ze zahraničí v EU ve Francii, Chorvatsku a na Maltě, z dalších evropských zemí pak také na Islandu. Ve Francii se však dá od roku 2020 volit ze zahraničí přes internet.
Řada zemí umožňuje volit poštou nejen ze zahraničí, ale i z domova. Například v Německu, kde je možné volit poštou i ze zahraničí již od roku 1957.
Původní cíl byl zajistit, aby se všichni němečtí občané, zejména staří, nemocní a zdravotně postižení, a občané žijící v zahraničí měli možnost zúčastnit voleb. Zpočátku museli zájemci o korespondenční volbu uvést, proč nemohou v den voleb hlasovat osobně, tento požadavek byl však v roce 2008 zrušen. Ve volbách v roce 2021 využilo možnost hlasování poštou podle německého volebního úřadu přes 47 procent voličů. Také Rakušané mohou volit korespondenčně nejen ze zahraničí.
Slováci mohou ze zahraničí volit poštou od roku 2006. Ze zahraničí však mohou posílat své hlasy pouze při parlamentních volbách a při celostátním referendu. Na prezidentské volby se tato možnost nevztahuje.
Podle databáze Mezinárodního institutu pro demokracii a volby umožňuje svým občanům volit korespondenčně ze zahraničí v parlamentních volbách 126 zemí světa. Necelých 90 zemí umožňuje korespondenční hlasování ze zahraničí i při prezidentských volbách.
Chyby při sčítání
U některých voleb v minulosti vyvolala korespondenční volba vlnu kontroverzí i kritiky. Například v roce 2016 ve druhém kole prezidentských voleb zvítězil těsně někdejší vůdce zelených Alexander Van der Bellen nad kandidátem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska Norbertem Hoferem, kvůli chybám při sčítání korespondenčních hlasů se však druhé kolo muselo opakovat.
Van der Bellen tedy nepřevzal prezidentský úřad a pravomoci prezidenta přešly 8. července 2016 na tříčlenné předsednictvo rakouské Národní rady. Opakované druhé kolo 4. prosince vyhrál Van der Bellen se ziskem 53,8 procenta hlasů a do úřadu spolkového prezidenta nastoupil složením přísahy 26. ledna 2017.
Také bývalý americký prezident Donald Trump už před prezidentskými volbami v listopadu 2020 spekuloval o tom, že se stane obětí spiknutí spojeného s korespondenčním hlasováním.
Když pak Trump nedokázal mandát obhájit a volby vyhrál demokratický kandidát Joe Biden, odmítl Trump porážku uznat a začal společně se svými spojenci bez důkazů označovat Bidenovo vítězství za podvodné. Oba muži se podle všeho opět střetnou ve volbách, které se budou konat letos v listopadu.
Korespondenční volbu ze zahraničí zrušila kvůli údajným podvodům v roce 1975 také Francie, která však umožňuje hlasování ze zahraničí v místních a parlamentních přes internet.
