Finiš nejvyšší fotbalové soutěže se neúprosně blíží a navzdory všem výkřikům z Chacharstánu i z úst rádobyodborníků, v čele ligy zůstává Sparta. Železná a nepřemožitelná, dlužno dodat. Každý člověk, který viděl nedělní mač na nepřátelském ostravském území, uzná, že na konci sezony nám bude mistrovská koruna slušet nejvíc. Škoda jen vlastence a nevyužitých šancí na další góly.
Víc se závěrem ligy nemá smysl zabývat, stejně tak středečním zápasem s výletníky ze Slovácka. Že nikdo z vedení soutěže neremcá něco na téma poškození dobrého jména soutěže, je také na jiné povídání. Co neuniklo pozornosti i široké veřejnosti, jsou strasti se stadiony tří klubů - Bohemky, sešívek a slezských horníků. Dva prvně jmenovaní chtějí zůstat ve svém, další se nechtějí dělit o svůj domov.
Dosáhnout svého se povedlo jen ostravským. Na jednu stranu pochopitelné, na druhou občas zůstává rozum stát. Především kvůli protestům z úst „klokanů“ o špatných klobásách v Edenu či hrozbách slávistů, že budou fandit jen béčku. Na stadiony se od nepaměti chodí především za fotbalem a hlavně proto, že určitý tým milujete.
Oba vršovické kluby nebudou první ani poslední, které budou hrát pod jednou střechou. V neposlední řadě - peníze do klubu investují majitelé a mají svaté právo rozhodovat o tom, kde bude tým hrát.
Místo nářků by se měly oba pražské tábory zamyslet nad tím, proč majitelé nechali situaci zajít tak daleko. A proč v Ostravě stačí jeden pochod městem k nalezení deseti potřebných milionů na vyhřívání.
O autorovi| ALEXANDER TVRDÝ, Autor (24) již od svých raných fotbalových krůčků věděl, že rudá je dobrá. A tak to zůstane navždy.
