Koruna ležela v depozitáři rájeckého zámku, který kdysi Salmům patřil a o jehož vrácení stále usilují. „Zajistili jsme jeho zrestaurování,“ poznamenal ředitel brněnského památkového ústavu Petr Kroupa. Protože měla koruna především ceremoniální roli, není použitým materiálem mimořádně cenná - je ale významná historicky. Podle jejích objevitelů pochází z 18. století a je jedinou podobnou známou korunou uloženou na Moravě.
Na rájeckém zámku mají korunu evidovanou už od doby prvních soupisů znárodněného majetku rodu Salmů. „Čekala na zrestaurování. Její využití pro valtickou výstavbu práce urychlilo,“ poznamenala tamní kastelánka Jana Kopecká. Zdůraznila však, že význam klenotu je v historických souvislostech. Jinak je koruna, zjednodušeně řečeno, vlastně bižuterií. Nezdobí ji hermelín, není ani ze zlata a drahokamů jako například svatováclavská koruna. „Až se na konci sezony vrátí z Valtic, upravíme pro ni jednu z místností vedle zámecké kaple,“ dodala kastelánka.
Korunu využívala salmovská knížata při výjimečných událostech. Neexistuje však důkaz, že by byla totožná s úplně první korunou, která je zachycena na některých obrazech a od té současné se liší. Klenot přesto obdivují i potomci Salmů, kteří si ji tento týden prohlédli.
Knížecí koruna je v praxi zřejmě nejnižší „reálně vyráběnou“. Například hrabata svůj symbol mívala pouze ve znacích. Naopak císařské a královské koruny jsou velmi významné. Nenalezla se ale například moravská markraběcí insignie, symbolem země tak ale může být ceremoniální meč moravských místodržících objevený loni právě pro valtickou výstavu ve sbírkách zámku Rychnov nad Kněžnou.
***
UNIKÁT
Salmovská koruna láká do Valtic Ceremoniální salmovský klenot, který je vystaven na valtickém zámku, není vzácný použitým materiálem, ale především svou historickou hodnotou. Skelet koruny je mosazný, samotnou korunu pak zdobí leukosafíry, ale také stříbro a drobné perličky, z nichž část bylo třeba při restaurování doplnit.
