Pokračování na straně 4
Od půlnoci jsou státní hranice důležité už jen pro toho, kdo s nimi obcuje pracovně nebo ze zájmu. Hranice státu jistě význam neztratí, ale nebudou se už připomínat každému, kdo se k nim přiblíží. Skončí podobně jako historické zemské hranice korunních zemí. Například průběh česko-moravské hranice je nepochybně lákavý jako diskusní i historické téma, ale říci, kudy přesně tato - coby překážka pohybu nefunkční - hranice vede, dokáže málokterý občan Česka. V praxi tuhle hranici využívá jen hrstka lesníků, myslivců, silničářů či zemědělců.
Po hranicích se bude stýskat málokomu, snad těm, které živily, pak také vyznavačům slavné věty neslavného prezidenta Husáka: Hranice nejsou žádné korzo. Cedule s nápisem Pozor, státní hranice jsou od půlnoci k ničemu.
Nebude na co si dát pozor. Lovci „narušitelů“ mají po sezoně, doufejme, že na dlouho. Poslední slova na „čáře“: Balíme to
Dokončení ze strany 1
Podle nadporučíka Alexandra Muchy, zástupce vedoucího referátu cizinecké a pohraniční policie, se totiž mezi odcházejícími zaměstnanci najde málokterý, který by nad zrušením hranic jásal. Policisté sloužící v Rozvadově totiž územně spadají pod okres Tachov. A ten nezřizuje žádný inspektorát, kde by mohli pracovat. „Většina z nás si bude muset práci hledat daleko odsud,“ řekl LN Mucha. Pro něj osobně to dokonce znamená, že k prvnímu lednu příštího roku u policie končí. „Netěším se na to. Představoval jsem si, že u policie do důchodu vydržím,“ říká pohraničník.
Nad tím, že jeho podřízení vykonávají poslední den kontrol svou službu spíše náhodně, se už nepozastavuje. „Na policisty už to asi doléhá, že za šest hodin bude všechno jinak,“ říká Mucha. Nejhorší bude ta (ne)bezpečnost...
Pohraniční policisté budou ode dneška provádět pouze „mobilní kontroly“. „Znamená to hlavně kontroly cizinců, prozkoumávání jejich povolení k pobytu a cizineckých ubytoven v okruhu pěti kilometrů,“ vysvětluje pohraničník Ladislav Šašek. „Je nám to jedno. Dál budeme dělat svou práci, ale jinde,“ odpovídá spíš zachmuřeně na otázku, jak se cítí poslední den na hranicích. Jeho německý kolega je o poznání veselejší. „Je to dobře, že tady už žádné kontroly nebudou,“ říká s úsměvem. Všichni pak žádají o společnou fotografii „na památku“.
Jejich kolega Lubomír Schroner mezitím automaticky pouští mladou Češku, která nabízí ke kontrole občanský průkaz. Stejně tak partu šesti lidí, kteří ukazují své cestovní pasy. Ze zrušení hraničního přechodu Schroner velkou radost nemá. „Místní mají trochu strach z toho, že odsud zmizí policisté,“ vysvětluje.
Jeho slova potvrzují občané z německé strany hranic. „Bojím se toho,“ říká Němka v důchodovém věku. „Četla jsem v novinách, že od vás vyhostili asi tři tisíce nežádoucích osob. Ty se teď budou moci volně pohybovat,“ míní.
Poslední slova na „čáře“: Balíme to JAN MARTINEK
