Úterý 14. května 2024, svátek má Bonifác
130 let

Lidovky.cz

Kostelecký si užívá slávu

Česko

Olympijské hry - Do Česka se vrátil první ze střeleckých šampiónů

PRAHA Vesta, v níž po svém triumfu v trapu dojetím ležel v louži na pekingské střelnici, mu ještě ani neuschla a on už je doma. Střelec David Kostelecký se jako první český olympijský vítěz včera vrátil z Pekingu. Se vší parádou i zlatou medailí na krku.

„Byl jsem rád, že jsem mohl odjet tak brzy. Celý rok jsem na cestách, takže jsem se moc těšil domů,“ vysvětloval Kostelecký.

V té době byl už 18 hodin na cestě, ale jeho putování z Pekingu v Praze neskončilo. Ještě večer totiž dorazil do rodných Holasic u Brna, kde na něj čekala oslava s rodinou. „Mám výhodu, že moje tělo nereaguje na alkohol příliš dobře, takže i kdybych chtěl, opiju se jen výjimečně. Teď se to ale asi povede,“ smál se český hrdina.

Doma si chce konečně odpočinout a také se podívat na záznam své finálové střelby. „Ještě jsem to neviděl. Ale slyšel jsem, že jsou tam krásné záběry, jak broky prorážejí déšť, tak se na to moc těším,“ přiznával Kostelecký.

Strhující finále, v němž jako jediný neminul ani jeden letící terč, udělalo z neznámého střelce přes noc hvězdu. Když na letišti pózoval fotografům, k populárnímu „zakousnutí“ do medaile se nechal chvíli přemlouvat. Žádná velká gesta. „Nikdy neříkej nikdy, ale jsem si docela jistý, že mě ten úspěch nezmění. Nejsem už tak mladý, aby mě to rozhodilo,“ vykládal třiatřicetiletý střelec.

Velkou zásluhu na jeho vyrovnanosti má především psycholožka Eva Šauerová. Když Kostelecký odpovídal na dotazy novinářů, stála nenápadně v koutě, jenže právě ta drobná žena ho dost možná dovedla ke zlatu. „Nejde o to, že David vyhrál olympiádu, ale jak ji vyhrál. Před čtyřmi lety mě vzal poprvé na závody a říkal mi: Podívej, to jsou nejlepší střelci. Teď se celý svět dívá na něj,“ prohlásila Šauerová dojatě.

Chybí mu jen titul mistra světa Kostelecký už v Pekingu dostal za zlato speciální sadu čínského porcelánu od šéfa olympijské vesnice, italská firma Perazzi, která mu dodává zbraně, mu slíbila památeční pušku a od Českého olympijského výboru dostane prémii milion korun. „V dnešní době to nejsou tak velké peníze, ale pomůžou mi v tom, že si budu moct přípravu vyladit podle svých představ,“ pochvaloval si Kostelecký.

Poprvé v životě teď jako olympijský vítěz zakusí výhody, které jsou určeny obvykle jen nejúspěšnějším sportovcům. Zlatá medaile je skvělou reklamou pro jeho obchod se zbraněmi, který provozuje se svým bratrem, navíc se pravděpodobně rozroste skupina jeho sponzorů.

„Díky tomu, že ve finále byla spousta šampiónů, pršelo, já ani jednou neminul a čínská televize to skvěle zabírala, mělo moje vítězství velký ohlas. Doufám, že to přispěje ke zvýšení popularity střelby v Česku,“ prozradil své přání Kostelecký. Jednou možná sám bude vychovávat své nástupce, ale zatím brokovnici na hřebík věšet nehodlá. „Motivace mi určitě nechybí. Vyhrál jsem sice skoro všechno, ale pořád mi chybí titul mistra světa,“ nadhodil jeden ze svých cílů.

Tím dalším může být i zopakování světového rekordu, což se ještě nikomu nepodařilo. „Medaile mi hodně pomůže, uklidním se. I kdybych už do konce života nic netrefil, budu vědět, že moje kariéra za něco stála,“ usmál se Kostelecký.

Autor: