Roku 1950 se stal nejmladším biskupem své doby, načež byl zatčen a z politických důvodů 11 let vězněn. Dnes slaví arcibiskup Karel Otčenášek 90. narozeniny a nadále se aktivně zasazuje o odškodnění politických vězňů.
HRADEC KRÁLOVÉ „Hlavní důraz kladu na to, milovat a být milován,“ říká kněz, který se ani 12 let po odchodu z úřadu královéhradeckého biskupa nepřestal angažovat v církevním a veřejném životě. Osobní přítel bývalého papeže Jana Pavla II. například v létě 2007 vysvětil novou poštovnu na nejvyšší české hoře Sněžce.
Často se také účastní setkání bývalých politických vězňů, mezi které sám patří – od počátku 50. let až do roku 1962 byl nejprve internován v Želivi a později prošel věznicemi Mírov, Leopoldov a Valdice. Původně byl za podvracení republiky, špionáž a velezradu odsouzen na třináct let, propustili jej o dva roky dříve.
Když byl zatčen po vysvěcení na biskupa, k němuž nezískal tehdy nutný souhlas příslušných státních orgánů, chtěli po něm, aby se zřekl papeže a odsoudil politiku Vatikánu. „Jenže jsem odmítl, a tak jsem tehdy od rozzuřeného velitele vězení koupil před shromážděním papalášů facku jako dům,“ vzpomínal později.
Ani po propuštění to neměl jednoduché. Než se mohl opět věnovat poslání duchovního, strávil tři roky jako dělník v opočenské mlékárně. Do duchovní služby se vrátil až po intervenci Vatikánu, spravovat ale směl jen malou farnost v Trmicích u Ústí nad Labem. Úřady mu také neumožnily jet na Druhý vatikánský koncil, přestože dostal tři oficiální pozvání. Navíc měl zákaz působit v domovské diecézi, s výjimkou let 1968–1973, kdy sloužil v hradecké farnosti Plotiště. Pak se ale musel vrátit na sever Čech, kde zůstal až do pádu režimu. Ještě v listopadu 1989 se nesměl účastnit svatořečení Anežky České v Římě.
Královéhradecká diecéze si tak na svého sídelního biskupa musela počkat 33 let, které do jmenování Otčenáška uplynuly od smrti biskupa Mořice Píchy. Do funkce byl Otčenášek uveden v lednu 1990 – pár měsíců před 70. narozeninami – a diecézi vedl až do roku 1998, kdy jej vystřídal Dominik Duka, dnes nový arcibiskup pražský.
Na podzim roku 1998 jmenoval Jan Pavel II. Otčenáška osobním arcibiskupem a ocenil tak jeho celoživotní boj za lidská práva a svobodu církve. S minulým papežem přitom českého kněze pojilo dlouholeté přátelství, ač mohlo být dlouhá léta živeno jen skrze dopisy.
Karel Otčenášek se narodil 13. dubna 1920 v Českém Meziříčí a pocházel z nepříliš majetné rodiny koláře. „My jsme doma neměli na růžích ustláno, rodiče dlouho spláceli půjčku na domek, takže museli ve všem šetřit,“ vzpomínal před několika lety na své dětství. Od mala ministroval a pro dráhu duchovního se podle vlastních slov rozhodl už v 11 letech, když chodil do první třídy měšťanské školy.
Roku 1939 maturoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze, kněžská studia zahájil v Hradci Králové, pak ale na doporučení biskupa Píchy odjel v době začínající války do Říma. Na kněze byl vysvěcen v březnu 1945 a po návratu domů sloužil v Týnci nad Labem, Horní Rovni a Žamberku. Před zatčením byl vicerektorem kněžského semináře v Hradci Králové.
***
Pro dráhu duchovního se podle vlastních slov rozhodl už v jednácti letech
