I když sám o žádné podobné firmě nikdy neslyšel, snažil se údajně alespoň postrašit baráčníky, z jejichž domů se po vesnici line v zimě nesnesitelný zápach a čmoud. „Nic jiného než takhle lhát už mi nezbývá. Žádnou jinou páku na tyhle lidi nemám,“ stěžuje si starosta. Jakmile uhodí mrazy, někteří obyvatelé obce místo vyhazování PET lahví a dalších plastů do speciálních kontejnerů začnou plastovým odpadem přitápět v domovních kotlích. A to se sousedům pochopitelně nelíbí. Kromě nejrůznějších státních úředníků zodpovědných za životní prostředí přitom stížnostmi v první řadě bombardují starostu. „Jenže já říkám, proboha, co mám dělat. Do baráku nikomu nemůžu,“ říká Trajer.
„Starosto neblbni, já lahve nespaluju“ Největší paradox podle něj spočívá v tom, že takzvaní topiči odpadem jsou v obci obecně známí. „Největší problémy s topením dělá tak pět baráků. A nebydlí v nich žádné osmdesátileté babičky, ale chlapi kolem padesátky,“ říká starosta. Když ale jde některému z hříšníků domluvit, údajně vždycky dostane stejnou odpověď: „Starosto neblbni, já žádné lahve nespaluju. To si někdo vymyslel.“ A dokázat, že nemluví pravdu, je nemožné. „Do baráku nikomu nesmím, a i kdybych mohl, musel bych je chytit přímo za ruku, kterou hážou do kotle třeba plastovou lahev,“ říká starosta.
Podobné sousedské spory přitom trápí v Česku v zimě takřka každou vesnici. Soused na souseda posílá udání, úředníkům České inspekce životního prostředí se na stole kupí štosy stížností. Jenže na takzvané topiče odpadů je spravedlnost krátká. „Stěžovala jsem si snad úplně všude, ale nic platné,“ říká Alena Bohuslavová z Besednice. „Ten čmoud štípe do očí a dráždí v plicích, na zahradu vůbec nemůžu chodit,“ říká Bohuslavová. I když je podle ní snadno zjistitelné, od kterých sousedů zápach a dým pochází, ze stížností a udání na úřadech si nikdo z hříšníků nic nedělá. A dál ve snaze ušetřit přikládají do kotle všechno, co jim zrovna přijde pod ruku.
Česká inspekce životního prostředí může sice kontrolovat kotle a topeniště, ovšem pouze v objektech určených k podnikání. Do soukromých domů vstoupit nesmí. Ministerstvo životního prostředí připravilo zákon, který počítá s možností kontrol i v soukromých domech, inspektoři by se ale museli i v tomto případě předem ohlásit. Kontrola by se tak stejně jako u podnikatelů týkala spíše celkového stavu kotle než toho, zda dva dny před návštěvou inspektorů majitel neházel do ohně plastové lahve. „Ta kontrola topení v soukromých domech bude vždycky problematická. Lidé by si měli proto především sami uvědomit, že musejí být k sobě ohleduplní,“ říká Stanislav Bosák, ředitel odboru ochrany ovzduší České inspekce životního prostředí.
