Neděle 23. ledna 2022, svátek má Zdeněk
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Kožená netriumfovala, potlesků se však dočkala

Česko

Současná koncepce opery Národního divadla zahrnuje i koncerty. Pro ten předvánoční se naší první scéně podařilo získat mezzosopranistku světového věhlasu a těch nejprestižnějších ocenění, Magdalenu Koženou – po třech letech od jejího předchozího debutu s excelentní premiérou Lukášova Triumfu smrti a osvědčeným Mozartem. Tentokrát se program koncertu rozpadal na písně a operní árie s německými romantiky v první části a francouzskou hudbou v druhé.

Ve výběru pěti písní z Chlapcova kouzelného rohu Gustava Mahlera završila Kožená umění mistra právě tohoto žánru i svou svrchovaností. Dala v ní vyniknout své doméně, umění „povídat“ si s posluchači: protikladnosti života postihovala s laškovnou koketérií (Rýnská legendička), vtipnou nadsázkou (Chvála moudrosti) nebo vypointováním žertu (Kdo tu písničku vymyslel); dokázala se vcítit i do trýzně hladového dítěte (Pozemský život) a nádherně jí vyšla křehce jemná pianissima a klenutá legata (Kde krásné trubky troubí).

Carmen „záškolačka“ Druhá, francouzská půle večera doplatila na nezřetelnost jednotící dramaturgické linie programu. Baladou o králi z Thule z Berliozova Faustova prokletí se Kožené nepodařilo výběr právě této písně svým projevem zdůvodnit. Kleopatřině árii z málo známé Massenetovy opery však dodala orientální smyslnost a jemnou rafinovanost.

Závěr koncertu patřil přání Kožené ztvárnit Carmen, které by mělo za tři roky vyvrcholit v Salcburku; v Národním divadle zatím předvedla Habaneru a Cikánskou píseň. V rozhovorech zmínila, že by ji ráda dělala jinak, bez „hutného tmavého hlasu, hrudního rejstříku a trochu vulgárního výrazu“. Pro tyto dvě árie se Kožená převlékla do fialových šatů s černou krajkou, ale její Carmen namísto živočišně smyslné ženy připomínala spíše dívenku z penzionátu „za školou“, která na uhrančivost femme fatale, kvůli níž muži dávají všanc život nebo vraždí, zatím nedosáhla. Skutečnou vášeň až zběsile rychlá tempa nahradit nemohla.

Hrála Pražská komorní filharmonie v čele s dirigentem Kasparem Zehnderem, která se samostatně uplatnila v úvodní Schubertově předehře Kouzelná harfa a v Massenetově suitě Pitoreskní scény. Vysoké renomé, jež tento orchestr zaslouženě provází, však tentokrát nepotvrdily hlavně kazy v žestích.

Letošní vánoční dárek Magdaleny Kožené pražskému publiku oslnivosti triumfu nedosáhl, přijatý byl ovšem vděčně, včetně potlesků mezi písněmi i jednotlivými částmi Massenetovy suity, jimž nedokázala zabránit ani výmluvná dirigentova gesta.

***

Magdalena Kožená

Národní divadlo, Praha 19. prosince 2009

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!