BRNO Krajští politici budou nadále prosazovat vedení rychlostní silnice R 43 po trase bývalé Hitlerovy dálnice přes Brno-Bystrc. Připravovat městský územní plán bez R 43 tak nemá praktický smysl, tvrdí krajská radní Anna Procházková. Informace si však městští a krajští politici vyměňují hlavně prostřednictvím médií.
„Ve chvíli, kdy krajské zastupitelstvo schválí zásady územního rozvoje kraje, jejichž součástí je také silnice R 43, musí ho jako nadřízený dokument respektovat i město Brno,“ řekla včera LN Procházková (ODS). Krajské zásady mají být hotovy nejpozději v roce 2009, Brno ale svůj nový územní plán chystá až na rok 2010.
Náměstek brněnského primátora Martin Ander (Strana zelených), který má na starosti územní rozvoj města, přiznal, že se s Procházkovou za tři čtvrtě roku ve funkci k jednání nesešel. Přitom právě Procházková má na starosti územní plán kraje. „Před měsícem jsem ji požádal o schůzku, zatím bez odezvy,“ upřesnil. Kontakty zůstávají jen na úrovni úředníků.
Ander řekl, že přípravu městského dokumentu nezastaví a budou ho chystat ve variantě s R 43 v Bystrci i bez ní: „Kraj má také zpracovat různé varianty vedení R 43, jasně mu to řeklo ministerstvo životního prostředí. A pokud krajští zastupitelé přece schválí plán s trasou Bystrcí, musíme se bavit o právoplatnosti jejich kroku. Bude-li platit, pak to musíme zohlednit.“ Spor nového vedení metropole a představitelů kraje má od včerejška své aktéry i v horní komoře parlamentu. Zatímco senátor Jiří Zlatuška v minulosti podpořil snahy Bystrce, podle jehož obyvatel by měla vést rychlostní komunikace takzvanou Boskovickou brázdou kolem Veverské Bítýšky, další senátor Richard Svoboda (ODS) se včera postavil právě za obce „v brázdě“. „Situace je teď jasná - buď dálnice povede po připravené trase, nebo se její příprava odsune, a my se tak důležité komunikace vůbec nedočkáme,“ prohlásil. „Je nehorázné řešit své problémy na úkor jiných, jak se to někteří snaží dělat,“ dodal Svoboda.
Je to poprvé, co se obce v Boskovické brázdě tak hlasitě ozvaly a začaly hledat nové spojence. „Pokud nevznikne R 43 po trase Hitlerovy dálnice, našemu městu to ublíží. A také všem, kteří bydlí podle současného hlavního tahu I/43 na Svitavy, a to i těm na území Brna,“ tvrdí starosta Kuřimi Oldřich Štarha. Dosud zněly nesouhlasné hlasy především z Bystrce, kde vznikla i petice s třiceti tisíci podpisy. Ty teď získávají protivníky.
Rozhodnutí o tom, kudy povede silnice R 43, má podle vlády učinit krajská samospráva. Jihomoravští politici tvrdí, že trasa brázdou není efektivní. Její příznivci naopak argumentují tím, že jinak se doprostřed bystrckého sídliště dostane tranzitní doprava, což vylučuje i možnost získání evropských dotací. Zátěž podle nich nesníží ani plánovaná přeměna zářezu vedoucího středem sídliště na tunel.
***
Jak souvisí R 43 a Hitlerova dálnice Rychlostní komunikace R 43, spojující dálnici D 1 se Svitavskem, má vést po trase, která vznikala za války jako exteritoriální „Hitlerova“ dálnice Vídeň-Vratislav. Rozestavěno z ní bylo 85 kilometrů, a to hlavně na jihu Moravy, kde jsou stále torza valu a mostů. V části trasy je téměř ucelené vlastnictví pozemků. Od 60. let úřady počítaly se stavbou podobné silnice, přesto u trasy vyrostly domy včetně sídliště Bystrc v nejspornější části R 43 u Brna mezi Troubskem a Kuřimí.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
