BRNO Představitelé Jihomoravského kraje poprvé jasně řekli, kudy chtějí vést trasu sporné rychlostní komunikace R 43. Svým verdiktem rozzuřili tisíce obyvatel brněnských čtvrtí Bystrc, Kníničky a Bosonohy: nepřímo totiž potvrdili směrování silnice po tělese staré Hitlerovy dálnice právě přes tyto části Brna.
V obecné deklaraci, která nemá konkrétního adresáta, totiž 46 z 57 zastupitelů konstatovalo, že nedoporučují nadále sledovat alternativní trasu Boskovickou brázdou, kterou prosazují aktivisté. „Zastupitelstvo tak prokázalo jasnou politickou vůli,“ tvrdí krajská radní Anna Procházková, která je zodpovědná za územní plánování. Podle ní je verdikt jedním z podkladů pro zásady územního rozvoje, které jsou krajským územním plánem. A na rozhodnutí kraje nechává trasu rychlostní silnice i vláda.
Zastupitelé usnesení schválili i přes protesty Strany zelených a aktivistů z Bystrce, Kníniček a Bosonoh. „Rozhodnutí je principiálně špatné,“ řekla LN předsedkyně klubu Zelená pro Moravu Jana Drápalová. Trvá na tom, že měl kraj najít jiné řešení. „Schvalovat, že nedoporučujeme dále sledovat vedení rychlostní silnice R 43 Boskovickou brázdou, je nesmyslné v okamžiku, kdy ještě ani není právoplatně uzavřena studie vlivu stavby na životní prostředí. Všechny další alternativy, které musejí ze zákona vzniknout, už budou jen naoko,“ dodala.
Analýzy, které nechal zpracovat krajský úřad, zavrhly trasu silnice R 43 Boskovickou brázdou jako neúčelnou. Ve hře tak zůstává v podstatě jen původní varianta po trase takzvané Hitlerovy dálnice, rozestavěné za nacistické okupace. Kolem ní vyrostlo mimo jiné bystrcké sídliště. „To, že řešení přes Kníničky a Bystrc neodpovídá ani evropským směrnicím, dokládá i fakt, že se stavba nedostala do evropského operačního programu Doprava,“ podotkla na místě Iva Saxlová. Byla jednou ze sedmi občanů, kteří se svými námitkami včera vystoupili přímo na zastupitelské schůzi. Procházková naopak tvrdí, že stabilizace a rozhodnutí o trase může získání prostředků usnadnit. Její kolegové však už dříve uvedli, že silnici spojující Svitavsko a dálnici D 1 u Brna bude muset v případě nutnosti zaplatit přímo stát.
Znesvářené strany se neshodují, zda silnice bude více sloužit automobilům směřujícím do Brna, nebo tranzitní dopravě. „V tom se nemohou shodnout ani zástupci krajské koalice, náměstek hejtmana Milan Venclík nedávno mluvil úplně opačně než radní Procházková a prohlásil, že Brno bude ležet na ose sever-jih, takže vlastně hodlá přes střed Bystrce vést tisíce kamionů,“ říká Drápalová.
Jestli rozhodnutí zastupitelstva urychlí přípravu silnice, jedné z nejkontroverznějších dopravních staveb v republice, zatím není jasné. Obce severně od Brna ale volají po tom, aby vznikla co nejdříve a usnadnila jejich spojení s krajským městem. Jednoznačně to včera zdůraznila starostka Blanska Jaroslava Králová.
Brněnští kolegové již na návrh zelených nechali v rámci příprav městského územního plánu zpracovávat i jeho podklady, které by s R 43 na území Brna nepočítaly. Pokud ale krajští zastupitelé schválí krajský územní plán, musí se Brno jejich rozhodnutí podřídit.
Proti vedení přes Bystrc protestovalo více než třicet tisíc signatářů petice, naopak další brněnské čtvrti a obce mimo Brno protestují proti vedení Boskovickou brázdou. Silničáři nyní označují za reálný začátek stavby silnice rok 2013.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
