Dneska startuje turné Chokebore.........!!! Hlavně nesmím zapomenout kytaru a boty. To je všechno, co potřebuju. Ou, nojo, a kalhoty ještě vlastně. Nebo: „Jdu pozdě na zkoušku s Chokebore a nemůžu najít boty. Vzali jste je, když jste včera odcházeli? Proč mi to děláte? Sbíráte moje boty?“
Sledovat Troye von Balthazara, frontmana amerických Chokebore a taky sólového hudebníka, který se vloni v několika městech otočil i v České republice, na Twitteru, je zábava. Je to jeden z těch lidí, co vypadají tak bezelstně, že ze sebe můžou dělat blbečky a kdybyste je bývali neznali, uvěříte. Navíc konkrétně v případě Troye, ten dojem je na hraně, i když ho osobně znáte - to „joudovství“ v sobě zkrátka má.
Dost překvapivě na to svoje „hehe, i am not very smart“ úspěšně balí holky. „Dneska jsem se zamiloval. Zase v metru. Ona vystupovala a já jsem nastupoval. Oba jsme sklopili oči. Láska!“
Chokebore, kteří se po letech dali znovu dohromady, vystoupí v rámci svého turné příští týden i v Praze. Lístky pomalu mizí. Pokud chcete z nějakého důvodu poznat Troye von Balthazara a třeba mu věnovat starší boty, které neustále někde ztrácí, nenechte nic náhodě. Album Meat Is Murder, studiová dvojka legendární britské kapely The Smiths v čele s Morrisseyem, oslavilo včera čtvrtstoletí od svého vydání.
Je zajímavé, že jeden z nejúspěšnějších singlů kapely vůbec, How Soon Is Now?, byl na desku zařazen až poté, co se coby B-strana skladby William, It Was Really Nothing, prosadil v alternativních rádiích a amerických tanečních klubech. Je samozřejmě promyšlená ironie, že hymna všech opuštěných milenců („I am human and I need to be loved / Just like everybody else does...“) se objevila na elpíčku zrovna v den sv. Valentýna.
Meat Is Murder je, kromě své hudební diverzity, považováno za ostře politické, i když pozdější alba kritickou linii s gustem překročila. Název získalo podle názvu poslední písně (Morrissey i kytarista Johnny Marr jsou striktní vegetariáni, což zejména Moz ve své kariéře ještě mnohokrát ortodoxně zdůraznil), ale jinak se textař rozčiluje především nad administrativou Margaret Thatcherové:
„Můžete se aktivně zajímat o pomoc lidem v Etiopii, ovšem jiná věc je, když si uvědomíte, jakou torturou procházejí obyvatelé Anglie.“ Na přebalu desky se objevil záběr z válečného dokumentu In the Year of the Pig (1968) Emile de Antonia. Na helmě vojáka, tam, kde je na přebalu desky její jméno, bylo původně napsáno „Make War Not Love“. Tak tedy krásného Valentýna!
