* LN Obě varianty důchodové reformy počítají s tím, že dobrovolné penzijní spoření v rámci třetího pilíře, tedy současné penzijní fondy, budou fungovat i nadále.
To ano. Je ale potřeba říci, že transformace penzijních fondů je nutná bez ohledu na to, jak bude vypadat velká důchodová reforma. Parametry penzijního připojištění jsou nastavené z poloviny devadesátých let, kdy nikdo neměl představu o tom, jak funguje kapitálový trh a některé další věci. Když k transformaci nedojde, budou penzijní fondy nabízet kvůli extrémně konzervativní strategii i nadále jen nízké výnosy se všemi důsledky, které to má.
* LN Nicméně v případě druhé varianty, tedy dobrovolného opt-outu, by zreformované fondy měly v rámci tohoto druhého pilíře prakticky výsadní postavení. Nekonkurovaly by jim investiční společnosti ani nikdo jiný. Vy jste se ale podepsal pod většinovou variantu. Zájmy celé společnosti šly nad zájmy akcionářů.
Ano, myslím si, že z hlediska obecné efektivnosti systému je většinová varianta optimální. Někdy to ale v životě tak chodí, že to lepší se nedá použít, proto je dobře, že kolega Vít Samek navrhl i druhou variantu.
* LN Proč myslíte, že se většinová varianta nedá použít?
Problém u ní je, že by správcem prostředků byla Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která na to není vybavená. Musela by si vytvořit obrovskou databázi individuálních účtů všech svých klientů v druhém pilíři a pracovat s ní. A to není elementární záležitost, jak to možná vypadá. Je to několik milionů aktivních účtů, mezi kterými probíhají transakce, přestupuje se mezi nimi. Je to obrovský projekt na několik let a nejsem si jistý, zda je ČSSZ ve stavu, kdy by to mohla dobře a rychle zvládnout. Vlastně si to vůbec nemyslím. Druhá varianta je z hlediska proveditelnosti a funkčnosti mnohem realističtější, protože fondy jsou na to připravené. ČSSZ dnes nemá individuální účty ani v prvním pilíři. Ačkoli jsem podepsaný pod první variantou, musím uznat, že i přes určité nevýhody má druhá varianta svoje přednosti a logiku.
* LN Podle Vladimíra Bezděka by ale „sociálky“ svoji úlohu během několika málo let zvládly. Už několik let probíhá v ČSSZ digitalizace účtů.
Otázka je, zda bude k dispozici těch zmíněných několik málo let, pod čímž rozumím dva a více roků, a pak také zda bude reforma dostatečně sanována na straně vstupních nákladů, které by mimo jiné spolkl i takto rozsáhlý projekt, který by si ČSSZ v podstatě musela nechat připravit na klíč.
* LN Návrh počítá také s tím, že by do současných penzijních fondů nesměli přicházet noví klienti. To by se, předpokládám, týkalo jen transformačního garantovaného fondu, do něhož by všichni automaticky přešli?
Ano. Původní návrh zákona o založení penzijního spoření počítal s tím, že dnem vzniku nového systému penzijních společností s odděleným majetkem správců a účastníků budou stávající penzijní fondy uzavřeny pro vstup nových klientů. Jak to nakonec bude. to je těžké předvídat. Rozhodně by ale bylo dobře maximálně využít stávající infrastrukturu penzijních fondů a současně systém neudělat příliš složitým pro masového klienta.
* LN Souhlasil byste s tím, aby se v případě, že někdo odejde ze stávajícího penzijního fondu spořit do případného dobrovolného v rámci opt-outu (pokud by tento systém vznikl), musel dodatečně zdanit to, co si do té doby odečetl z daňového základu?
Ne, pokud by peníze převedl a nevybíral je. U převodu ne, u zrušení smlouvy ano. Jako je tomu dosud.
* LN Kdyby podle druhé varianty vznikly v druhém pilíři penzijní společnosti, které by nabízely různé investiční strategie, a zároveň by po transformaci nabízely různé strategie i současné penzijní fondy, byl by mezi nimi rozdíl z hlediska investiční strategie?
Z hlediska investiční strategie by tam rozdíl být nemusel. Rozdíl by byl například v tom, že nové fondy v rámci druhého pilíře by nebyly omezené krátkým horizontem investování. Fungovaly by tam jiné režimy nakládání s penězi ve smyslu likvidity. V povinných nebo kvazi-povinných fondech by byla fixace člověka v systému silnější, musely by počítat pouze s přechodem člověka k jinému fondu. V druhém pilíři by vůbec neexistovalo odbytné, tedy předčasný výběr peněz, byť se ztrátou. V dobrovolném systému to vždycky existovat bude. V povinných fondech by tak mohla být menší okamžitá likvidní rezerva, dala by se mnohem lépe plánovat. Mohly by se soustředit na méně likvidní, ale zato výnosnější aktiva. V dobrovolném systému bude vždy určité procento lidí, kteří budou odcházet bez splnění podmínek, a na to musíme být připraveni s měšcem peněz nebo natolik likvidními aktivy, abychom mohli vyplatit peníze podle zákonem daných lhůt.
* LN To znamená, že dobrovolné systémy budou dosahovat vždy nižších výnosů.
Ano. Ale nemusí tam být až tak velký rozdíl.
***
PROFIL
Jiří Rusnok (* 1960)
V roce 2001 nahradil ve funkci ministra financí Pavla Mertlíka. Od roku 2002 do března 2003 byl ve Špidlově vládě ministrem průmyslu a obchodu. Poté působil jako poradce Výkonné rady ING pro Českou a Slovenskou republiku. Od srpna 2006 zastává funkci předsedy představenstva akciové společnosti ING Penzijní fond. Jako člen Bezděkovy komise a Poradního expertního sboru se podílel na tvorbě návrhu důchodové reformy.
