MOSKVA/PRAHA Ruský stát musí prodat část svého majetku, aby se jeho pokladna zcela nevyprázdnila. Při své cestě do USA vicepremiér ruské vlády Igor Šuvalov v rozhovoru pro Bloomberg Television oznámil, že Putinův kabinet připravuje další vlnu privatizace.
Deficit ruského státního rozpočtu na příští rok má spadnout na 6,8 procenta hrubého národního produktu. Posledních deset let byl přitom ruský rozpočet přebytkový.
Ovšem dosud Rusko čerpalo chybějící prostředky z tzv. rezervního fondu, který se v dobách vysokých cen za ropu rychle plnil naftodolary. Tento zdroj, zdá se, vysychá.
Ministerstvo financí Ruské federace nyní totiž oznámilo, že je nutné urychleně najít nové zdroje financování, nejspíš přistoupit k prodeji státních podílů v řadě podniků. V ruských podmínkách jde o krok revoluční – všichni si ještě dobře pamatují tzv. divokou privatizaci z 90. let, kdy za vlády prezidenta Borise Jelcina bylo doslova „za hubičku“ rozprodáno celé národní bohatství, obrovské průmyslové podniky i doly.
V atmosféře „zákonného chaosu“ tak vznikla superbohatá skupina ruských oligarchů, kteří významně ovlivňovali politickou situaci v zemi.
Bude Rosněfť na prodej?
Nyní Moskva uvažuje o privatizaci 5,5 tisíce firem. Největší zájem vzbudilo prohlášení vicepremiéra Šuvalova, že stát prodá část svého podílu v největší ruské ropné firmě Rosněfť.
Ta proslula mj. i účastí na likvidaci své největší konkurence – prosperujícího soukromého Jukosu. Získala většinu jeho divizí poté, co byl prezident Jukosu Michail Chodorkovskij uvězněn a jeho firma byla rozprodána ostatním státním podnikům.
Do čela všech státních korporací někdejší prezident, dnes premiér, Vladimir Putin dosadil své lidi, kteří tak od té doby ovládají obrovskou část ruské ekonomiky.
I Rosněfť má Putin pod kontrolou a nelze předpokládat, že vláda se této lukrativní firmy zcela vzdá. Sníží ale svůj podíl ze 75 procent, maximálně ale na kontrolní balík. V Rosněfti mají menší podíl i takové firmy jako British Petroleum, Petronas či SIRS. Je tedy možné, že budou chtít svůj vliv posílit.
Příští rok by díky privatizaci mohla státní pokladna získat asi 100 miliard rublů (3,3 miliardy dolarů). Snaha bude ale tuto sumu zvýšit v přepočtu až na sedm miliard dolarů.
Kromě známější Rosněfti bude zřejmě do privatizace zařazen i Sovkomflot – tzv. ropná flotila, která zajišťuje rozvoz klíčové suroviny loděmi do nejrůznějších světových destinací.
Investorům budou nabídnuty podle vicepremiéra Šuvalova i letiště a přístavy, které potřebují velké investice.
Po relativně dlouhém období antiliberálních opatření, kterému se také říkalo podle premiéra Putina „putekonomia“, bude ruský stát nucen vzdát se svého absolutního vlivu v některých klíčových resortech. Za dosavadní Putinovy vlády stát naopak posiloval své pozice v ekonomice. Zahraniční investoři často naráželi na administrativní překážky a nerovnou soutěž s domácími, státem privilegovanými firmami prohrávali.
Dnes ale v Rusku není dostatek volných financí, a tak je to velká šance pro cizince, ale i pro samotné podniky. Státní holdingy jako Gazprom, AvtoVAZ či Kamaz získávaly postupně podobu nepružných molochů, s obrovským množstvím byrokratických pracovníků, zkorumpovaným vedením a socialistickým způsobem řízení. Jejich hospodaření je zcela neprůhledné. Podle nezávislých ruských analytiků právě krize může pomoci Rusům zbavit se nakonec i těch nejméně efektivních státních gigantů.
„Když nám bylo dobře, kupili jsme rezervy a na privatizaci si ani nevzpomněli. Fakticky zcela skončila,“ prohlašuje vicepremiér Šuvalov. A přiznává, že nastal čas, kdy stát prodávat musí. Jen stěží ale na této transakci z historického pohledu vydělá. Některé podniky bude totiž prodávat mnohem levněji, než je nakoupil.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
