PRAHA České nemocnice volají SOS. Trápí je zoufalý nedostatek sester a pomocného zdravotnického personálu. Situace je kritická: v některých nemocnicích dokonce omezují provoz oddělení, snižování počtu lůžek proběhlo téměř v každé z nich.
„Sester je neskutečný nedostatek. Bude ale ještě hůř, čekáme odliv dalšího personálu do zahraničí,“ potvrdila mluvčí České asociace sester Irena Pejznochová. Například v Praze chybí kolem pěti set sestřiček, v krajských nemocnicích Karlovarského kraje až šedesát. Celkové číslo dává asociace sester teprve dohromady, dá se ale očekávat, že jich bude několik tisíc.
Proč je letošní rok nejhorší?
Vinen je zákon, který nařizuje, aby všechny sestry měly odborné vzdělání. Od dubna 2004 tak už do nemocnic nemohou nastoupit absolventi středních zdravotnických škol: musejí jít dál studovat alespoň vyšší odborné školy nebo bakalářské zdravotnické obory. Právě kvůli zákonu letos nenastoupil do nemocnic očekávaný počet nových pracovníků. Museli jít dál studovat. Slovenské sestry odcházejí.
Doma dostanou stejně Jenže tím úbytek sester neskončil. Kvalifikované odbornice odcházejí pracovat do zahraničí za mnohem vyšší platy. „Ve velkém počtu odchází i slovenský personál, který se vrací zpět domů. Slovenské zdravotnictví se stále zvedá a sestry doma dostanou minimálně stejně peněz jako tady,“ vysvětlila Pejznochová. Nemocnice také vkládaly naděje do prvních absolventů oboru zdravotní asistent, kteří by ze škol měli za pár měsíců odcházet. Jak se ale ukázalo, ani ti jim nepomůžou. Většina se totiž chystá dál studovat. „Zdravotní asistent má mnohem menší kompetence než sestry, musí pracovat pod odborným dohledem a platy jsou velmi nízké. Většina si chce studiem zvýšit kvalifikaci,“ popsala vrchní sestra Nemocnice Karlovy Vary Hana Klusáčková.
Nedostatek zdravotnického personálu její nemocnici už donutil k uzavření jedné stanice interny a chirurgie. Na absolventy se proto spoléhali. Většina z těch, kteří letos v Karlovarském kraji dokončí obor zdravotní asistent, ale půjde dál studovat.
Podobné problémy mají například i pražské Thomayerova nemocnice a Motol. „Zatím jsme provoz některého oddělení omezili jen ve chvíli, kdy onemocněla sestra nebo když si čerpala dovolenou. Snížili jsme ale počet lůžek,“ popsala mluvčí Martina Štanclová.
Ministerstvo zdravotnictví chce nemocnicím pomoci. „Důležité je vylepšit jejich pracovní podmínky, pomoci jim ve vzdělávání a motivovat je k práci sester,“ řekl mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt.
Pokračování na straně 4
Dokončení ze strany 1
Podle Tomáše Cikrta je dalším velkým problémem i to, že vystudované sestry nechtějí ve zdravotnictví pracovat a odcházejí do úplně jiných resortů. „Pracujeme na velké analýze poptávky po jednotlivých zdravotnických profesích. Ta by nám měla hodně napovědět, jestli je u nás opravdu tak velký nedostatek sester, nebo zda máme naopak příliš mnoho oddělení a nemocnic,“ řekl Cikrt. Analýza by měla být hotová během několika týdnů. Asociace sester i vedení nemocnic si uvědomují, že velký počet absolventů sesterských oborů nepracuje ve zdravotnictví. Nejvíc se to podle nich projevuje právě u dětských sester. Zatímco v minulosti musel ten, kdo chtěl pracovat na dětských odděleních, vystudovat jen čtyřletý obor, dnes je to jinak.
„Obor dětská sestra vymizel. Po vystudování všeobecné sestry musí jít zájemci dělat nástavbu se specializací na toto zaměření. To znamená ale i osm let studia, které dokončí ve věku, kdy chtějí mít třeba vlastní rodinu, nebo jdou pracovat do ciziny,“ popsala problém vrchní sestra karlovarské nemocnice Hana Klusáčková.
Motivací, jak dostat do zdravotnictví potřebný počet sester a personálu, je odměňování. I to je hlavní důvod, proč vystudované sestry nakonec nejdou pracovat do nemocnic, ale úplně jinam. „Je zapotřebí v odměňování rozhýbat trh. Bylo by lepší, kdyby sestry nebyly placeny podle platových tabulek, ale smluvní mzdou. To je režim, který manažerům umožňuje najmout lidi tam, kde je skutečně potřebují, a podle toho je odměnit,“ podotkl Tomáš Cikrt. Naproti tomu odboráři ale tvrdí, že mzdy sester jsou v průměru oproti tabulkovým platům naopak nižší.
To, jestli mají nemocnice dostatek sester a dalšího personálu, kontrolují i zdravotní pojišťovny. V některých případech už sáhly k tomu, že nechtějí péči na personálně nezajištěných odděleních vůbec platit. Došlo k tomu například v nemocnicích v Českém Brodě a v Brandýse nad Labem. Tam kontroly pojišťoven prokázaly zásadní nedostatek sester. A daly jim podmínku: pokud chybějící sestry neseženou, sníží jim úhrady za zdravotní péči.
***
Kde najít sestry? V nemocnicích Karlovarského kraje chybí zhruba 60 sester. V Praze jde až o 500. Nedostatek sester je prakticky na všech odděleních. Pro srovnání: v Dánsku, Nizozemí, Maďarsku, Rakousku nebo Německu se počet sester na jedno lůžko pohybuje mezi 4 až 5. Na Slovensku jsou to 3 sestry. A v Česku? Necelá jedna.
