Celá honická menažerie, to je opravdu přehlídka pitomců k pohledání, tady se žádní kladní hrdinové nevedou, snad jen ten Bláha (Jan Vondráček) s Habršperkem (Pavel Tesař) a Markýtka. Ale i s nimi je to tak trochu na draka. Vysloužilý voják Bláha a švec Habršperk si hned na začátku notují, že jsou ve vesnici nejchytřejší, jelikož byli ve světě, a naparují se až běda. Markýtka (Marie Turková) je sice čestná a paličský list jako nepravost zodpovědně odevzdá starostovi, ale zase se až příliš vine k pánům, na věku a postavení nezáleží.
Košili dolů a do boje Nejhroznější havěť je rodinka krejčího Fialy, který chce úskokem získat místo ponocného. Matka (Michaela Doležalová) s těhotným břichem, které skrývá pod umaštěnou zástěrou, se mračí jako čert, a když je potřeba, vřeští jako přetržená. Dcerunka Kristýnka je vysloveně bezprizorní, což hezky hraje Klára Sedláčková-Oltová. Má na sobě rozdrbané holčičí šaty, nohy samá modřina a škrábanec a vůbec je celá zanedbaná až běda. Pořád sebou škube a valí oči, když má zazpívat písničku, nejdřív ztuhne a pak začne nekoordinovaně komíhat rukama s legračně zaťatými pěstičkami. Tatík Fiala (Martin Matejka) je takové ukňučené „gýgrle“, z vlasů už mu zbyl jen věneček nad ušima, ale zato má kosmatou hruď, kterou si hystericky rozdírá, aby přesvědčil o své chudobě. Prim samozřejmě hrají dva furianti: sedláci Bušek (Miroslav Hanuš) a Dubský (Miroslav Táborský). Stačí málo, a jdou po sobě. Hned jdou do půl těla, a už by se rvali. Ať jde o punč, nebo o Bláhu a Fialu, vystrkují na sebe bojovně pupky a nikdo s nimi nic nezmůže. Zatímco Dubský se zdá být méně vzteklý, Bušek hned rudne jako krocan a vytahuje se, že je první radní. Když se hádají, všechno jde stranou, kočárek s nejmladším výhonkem rodiny Fialovy lítá ze strany na stranu, div se nepřekotí a neujede bůhvíkam, oba blázni si ho mimoděčně posílají sem a tam.
Duely obou „kohoutů“ jsou hodně excentrické, vyšponované až na hranu a možná by nevadilo trochu ubrat, protože svou divokostí místy narušují pečlivě budovaný groteskní styl inscenace. Divákům se to ale evidentně líbí, jdou s herci a v takovém případě je dost náročné nevyhovět jim a ještě nepřitlačit.
Na Bornově inscenaci (asistovali mu Miroslav Hanuš a Jan Vondráček) je ale příjemná spousta dalších vtipných a originálních nápadů i to, jak se přirozeně daří udržet odpudivý obraz tohoto společenství, aniž by se Stroupežnického hra musela jakkoli přepisovat nebo dekomponovat. Borna samozřejmě upravoval, ale velmi účelně, vypustil třeba milenecké vrkání Václava (Jan Meduna) a Verunky (Helena Dvořáková). A přitvrdil – místo toho, aby oba milenci romanticky rozprávěli, věnují se erotickým hrám, kdekoliv to jde. A nad vším se klene modré nebe s měsíčkem...
Své téma si tu každý poctivě odehraje a rozpracuje do rafinovaných detailů – karbaník Šumbal je v podání Tomáše Turka ubohá podpantoflová třtina ve větru se klátící, zatímco jeho žena (Ivana Lokajová) je dračice, která když jde do hospody pro pivo a uslyší potupnou poznámku, srazí posměváčka přesně mířenou pěstí. Dědeček Dubský (Jiří Wonhanka) je pořád jura. Sice si plete Verunku s Markýtkou, ale zase udělá i stoj na hlavě, a když hrozí, že by mohlo „zahořet“, iniciativně přišupačí s hasičským nářadím docela jako jeho filmový protějšek z Hoří, má panenko.
Výtvarník Jaroslav Milfajt vymyslel pro honickou idylku jednoduchou scénu prakticky bez dekorací: azurově modrý horizont (s měsíčkem) a šikmu. Když pak Honičtí sedí v hospodě, jsou na té šikmě celí nakřivo a kloužou...
V první části všechno svižně plyne, známé scény mají šťávu a švih, v té druhé se zdá, že to malinko drhne. Možná i proto, že se ne zcela vyvedlo „parádní číslo“ druhého jednání – výstup paňmámy Dubské (Ilona Svobodová), která má vytřít zrak všem radním. Svobodové to ale příliš nevyhovuje a přehrává. A papundeklový četník na kole, který kodrcavě projede na horizontu, a je vidět, jak jej něčí ruce odebírají, je spíš loutkářský fígl, který sem také moc nesedne.
Naši furianti v Dlouhé ale jako celek drží dobře, A hlavně je to také herecky naplněná inscenace, a když v reprízách Miroslavové Táborský a Hanuš uberou ze své divokosti a Ilona Svobodová najde uvěřitelnou polohu pro svou selku, bude všechno ještě o chlup lepší.
***
Ladislav Stroupežnický: Naši furianti
Režie: Jan Borna Scéna: Jaroslav Milfajt Kostýmy: Petra Goldflamová-Štětinová Režijní spolupráce: Miroslav Hanuš a Jan Vondráček Divadlo v Dlouhé, Praha, 15. 1.
